Nemám na co čekat. Je mi 46. Fyzička už jde jen z kopce, zdraví s ní drží směr. Technika je dávno zvládnutá. Loď si budu poučet tak jako tak. Takže pokud práce dovolí. Květen  2015 je ten správný měsíc.

Nemá význam psát si itinerář a potom se stresovat, že netíhám. Navíc může být velká voda, či naopak totální nedostatek vody. Ideální by byl mírně zvýšený stav. I proto bych rád na první úsek využil obvyklé nadlepšení vody pro tradiční Vodácký maraton na řece Berounce.

Tato skvělá akce (jel jsem nekolik prvních ročníků a potom na kajaku 30. ročník) láká, ale pojedu zase až 40. ročník. Jezdí se rychle a dost „bezmyšlenkovitě“. Se 150 kg výtlakem bych jen zbytečně hazardoval s lodí i zdravím.

Přesto začátek cesty by měl proběhnout v pátek 22.května 2015, abych dojel někam kolem Dolan a ráno při maratonu pokračoval dál. Většina jezů mě čeká na Berounce (viz KM). Uvidíme jak těch prvních 20-30 jezů dají moje záda. Sjízdných je jich díky elektrárnám již jen pár.

Celkem mě čeká 43 jezů.
Z toho :
– 9 jezů sjízdných
– 16 jezů s komorou
– cca 21 jezů potáhnu na zádech a budu proklínat energetiky. Není zde chyba, některé jezy ponesu i když mají komoru … třeba Troju.

Těch prvních 27 jezů, co nemají komory, musím překonat na prvních 138 km, takže během prvních 3-4 dní (tj. 25-30hodin). Tento úsek bude nejnáročnější na čas i na záda.

Další pokračování bude ve znamení setkání s lodní dopravou a jezy s komorami. Lodní doprava v Praze jsou převážně jen jachty, motoráky  a zmatečná osobní doprava.  Pokračování po Labi již bude o větších lodích až po „mořáky“ u Hamburku. Doufám, že zde ušetřím záda, ale čekání na komory a jízda po voleji stejně moc na rychlosti nepřidá.

Od posledního jezu (Střekov) počítám se zrychlením pohybu až na 80-100 km/den … ale to už jsem daleko na cestě.