Nemám na co čekat. Je mi 46. Fyzička už jde jen z kopce, zdraví s ní drží směr. Technika je dávno zvládnutá. Loď si budu poučet tak jako tak. Takže pokud práce dovolí. Květen  2015 je ten správný měsíc.

Nemá význam psát si itinerář a potom se stresovat, že netíhám. Navíc může být velká voda, či naopak totální nedostatek vody. Ideální by byl mírně zvýšený stav. I proto bych rád na první úsek využil obvyklé nadlepšení vody pro tradiční Vodácký maraton na řece Berounce.

Tato skvělá akce (jel jsem nekolik prvních ročníků a potom na kajaku 30. ročník) láká, ale pojedu zase až 40. ročník. Jezdí se rychle a dost „bezmyšlenkovitě“. Se 150 kg výtlakem bych jen zbytečně hazardoval s lodí i zdravím.

Přesto začátek cesty by měl proběhnout v pátek 22.května 2015, abych dojel někam kolem Dolan a ráno při maratonu pokračoval dál. Většina jezů mě čeká na Berounce (viz KM). Uvidíme jak těch prvních 20-30 jezů dají moje záda. Sjízdných je jich díky elektrárnám již jen pár.

Celkem mě čeká 43 jezů.
Z toho :
– 9 jezů sjízdných
– 16 jezů s komorou
– cca 21 jezů potáhnu na zádech a budu proklínat energetiky. Není zde chyba, některé jezy ponesu i když mají komoru … třeba Troju.

Těch prvních 27 jezů, co nemají komory, musím překonat na prvních 138 km, takže během prvních 3-4 dní (tj. 25-30hodin). Tento úsek bude nejnáročnější na čas i na záda.

Další pokračování bude ve znamení setkání s lodní dopravou a jezy s komorami. Lodní doprava v Praze jsou převážně jen jachty, motoráky  a zmatečná osobní doprava.  Pokračování po Labi již bude o větších lodích až po „mořáky“ u Hamburku. Doufám, že zde ušetřím záda, ale čekání na komory a jízda po voleji stejně moc na rychlosti nepřidá.

Od posledního jezu (Střekov) počítám se zrychlením pohybu až na 80-100 km/den … ale to už jsem daleko na cestě.

Mirčus mi poslal mapu on-line pozic lodí. Je na ní krásně vidět, kde zrovna je která loď a to od jachet až po velké námořní lodě. Lze lodě vyhledávat a prohlížet jejich fotky. Sledovat rychlost plavby … prostě krásný a zajímavý link.

Labe asi ztratilo význam velké dopravní cesty. Náše plavba je v troskách a nikdo jiný se k nám po vodě moc nehrne. Lodní doprava se moc nehrne ani do německé části Labe, ačkoliv je pro plavbu mnohem příznivější. Význam má úsek od Cuxhaven po Elbe–Lübeck kanál a potom u Magdeburgu, kde potkává Elbe-Havel kanál. U nás prakticky zbývá jen osobní doprava, která není až tak společensky významná, abychom investovali nesmyslné peníze na výstavbu zbývajících jezů.

Zemanův pomníček v obnovení myšlenky na stavbu průplavu Dunaj-Odra-Labe (DOL) z toho jasně vychází jako naprosté mrhání penězi. Asi mu imponuje, že první s tím přišel Karel IV. a rád by dosáhl jeho historického významu. Pokud historie na něj bude vzpomínat, tak zcela opačně než na Karla IV. Již za studie vyhozené peníze (30 milionů Kč ?) jsou zbytečné. Studie „překvapivě“ prokázala nesmyslnost záměru, ale Zeman i nadále plánuje nainvestovat dalších 400 miliard do přípravy stavby.

 Odkaz na Live Ships Map.

Malá ukázka: Kdyby se mi splnil dětský sen, tak bych v pubertě asi nastoupil na tuhle loď. Vše dopadlo jinak a tak sedám do kajaku. Na příkladu téhle lodi ukážu, co mapa na linku umí.

Tady je aktuální pozice lodě. Pokud jede, ukazuje to rychlost a směr.

Tady je info o lodi.Dočtete se spoustu zajímavých informací jako  je stáří, výtlak, max. rychlost, … Taky tabulku lodí kolem a infromace o jejich pozici rychlosti a směru pohybu  …

Původně jsem chtěl jet na sjezďáku, ale nedám do něj bagáž a asi bych i dost trpěl. Zavrhnuto.

Další volba byl štrekářský debl. Bagáž bych nacpal do druhé díry. Loď by sice bezvadně jela, ale moc bych si to neužil. Je vratká a při lodní dopravě v okolí nedává ani možnost se kochat a fotit. Navíc když už bych se otočil, tak rovnou vypadnu a to nejspíš hned i s bagáží. Eskymovat nejde a případné plavání v Labi mezi dopravou by nebylo zrovna bezpečné. Zavrhnuto.

Poslední volba je seakajak. Loď je sice pomalejší a těžší, ale velmi bezpečná a připravena pro jízdu s bagáží. V pohodě se eskymuje. Vždycky jsem si chtěl seakajaking nechat na „důchod“, ale čas zřejmě nastává.

První setkání se seakajakem jsem absolvoval na Seakajokovém sympoziu v Praze v Troji 31/5/2014. Měl jsem štěstí na vysoký stav vody (USD byl z poloviny pod vodou) a bezva lidi. Mimo Stanďocha jsem měl velké štěstí a hned na poprvé potkal na vodě takové velikány českého seakajakingu jako je

…Mejdži (jeho 180 day trips je mediálně profláknutá a velmi imponující akce)

.. a Vlčí Dech

Kluci mi dali ochutnat příjemnou zábavu. Informace z první ruky byla skvělá.

Loď na cestu si doufám půjčím u Stanďocha s Prďochem v Praze v HG Sportu. Mám obavy jen z nosnosti a balení do lodě. Musím si zkusit zabalit do lodě dřív, než se vydám na cestu …

Zde je naznačena cesta, kterou plánuji. Je to částečně splnění dětského námořnického snu a zároveň otázky: kam ta voda vlastně teče?

Chtěl bych doma v Plzni vzít kajak, dojít k vodě a nasednout na Radbuzu. Pokračovat po Berounce, Vltavě a Labi až do Hamburku a pokud náhodou bude ještě čas, tak do Cuxhaven. Dál už je to „jen“ moře.

Celková délka Plzeň – Hamburk je cca 950km (+ cca 100km do Cuxhaven.)