Plzeňské tramvaje - aktuální události a zajímavosti z plzeňského tramvajové provozu, popisy typů vozů a zejména mnoho aktuálních fotografií plzeňských tramvají (nechybí ani výluky, vykolejení či povodně a další zajímavotsi z plzeňské MHD). Tramvaj - Plzeň.
Plzeňské tramvaje
Zvláštní vozy:
Pracovní vůz ev. č. 100
Zajímavým zvláštním vozem, se kterým se v plzeňských ulicích mohli
setkávat, byl tento pracovní vůz - kolejový brus ev. č. 100. V provozu se objevoval v pracovních dnech na všech tratích, téměř denně. V Plzni byl tento vůz od roku 1989.
Původně však pochází z Prahy, kde byl označen číslem 6346.
Brusné zařízení se nalézé na zadním podvozku místo kolejové brzdy. Pravidelné broušení kolejí
by mělo odstranit nerovnosti na kolejnicích a jízda tramvajemi by tak měla být klidnější. V podzimních měsích, pomáhá z kolejnic také odstraňovat kluzký povlak z rozježděného listí.
Na fotografii vlevo projíždí kolem rozestavěného Kauflandu, tedy nedaleko lochotínského kruhového objezdu. Na fotografii v pravo
pak u zastávky Dobrovského.
S koncem roku 2006 skončil také provoz kolejového brusu č. 100. Na fotografii vpravo je v lenu 2007 zachycen odstaven na tzv. šrotovací koleji ve vozovně Slovany. Jeho práci převzal vůz č. 175, viz níže.
Vůz, respektive postupně už jen skříň, zde stála přes dva roky. Až v březnu 2009 se její osud završil a skončila pod hořákem autogenu.
"Nový" pracovní vůz ev. č. 175
Vůz 175 původně jezdil v soupravě 175+182. Zadní vůz 182 byl v květnu 2001 spojen s vozem 183 (původně ze soupravy 183+184 z níž byl vůz 184
po nehodě u III. brány v listopadu 2000 vyřazen).
Od jara 2001 do 13. 5. 2005 byl vůz č. 175 v dílnách dopravního podniku v Cukrovarské ulici, kde probíhala přestavba na nový pracovní vůz. Jde o náhradu za vůz č. 100 a převezme tak
práci kolejového brusu a zároveň bude měřícím vozem trolejového vedení. V dílnách prodělal rekonstrukci včetně dosazení výzbroje TV Progress a dalších úprav.
Jeho dokončování bylo oddalováno, neboť se na něm pracovalo jen pokud v dílnách nebyla práce na jiných vozech.
Z dílen do vozovny Slovany byl převezen v pátek 13. 5. 2005 a ještě tentýž den vyjel po oživení
na první zkušební jízdy. Zatím s normálními podvozky bez brusného zařízení. Vůz je celý v oranžovém nátěru,
má poloviční přední dveře, zcela zaslepené prostřední dveře a místo zadních jsou jen malé ručně
otevírací dvířka. V zadní části je ve střeše "kukaň" pro sledování trolejového vedení.
Na zkušební jízdě byl ještě v pondělí 16. 5. 2005. Spatřit jej také mohli návštěvníci na dni
otevřených dveří v tramvajové vozovně 18. 6. 2005 (foto výše).
Pracovní vůz č. 175 začal opět brousit koleje. Má původní avšak repasované podvozky z vozu 100. Na zadním podvozku je místo kolejnicové brzdy umístěno brusné zařízení.
Brusné kameny jsou pomocí vzduchotechniky poháněné kompresorem přitlačovány na kolejnici. V ulicích se vůz
objevuje od půlky dubna 2008.
Na funkci to sice nemá vliv, ale oproti předchozímu vozu je ten současný dlouho v nudném jednolitém nátěru.
Nějaké tuningové výstřelky by mu určitě neškodily. Vždyť jen žluté linky udělají hodně. Obrázek
vpravo je tedy jen recese, ale nějaká drobná změna by určitě neškodila :o).
Sotva jsem se veřejně zmínil, dostal jsem info, že samolepky pro označení a zvýraznění jsou již připravené. Po odstranění drobné závady,
se kterou byl vůz právě odstaven, vyjel s polepem 18. 2. 2009 do ulic. Vůz tedy od té doby má na bocích černé nápisy PRACOVNÍ VŮZ na žlutém podkladu.
Protože vůz po letech provozu nebyl již v ideálním technickém stavu, prošel koncem roku 2014 další velkou prohlídkou. Při té dostal také nový lak a polep se žlutými pruhy.
Zatlačovačka či gumotlačka :o)
Asi začátkem osmdesátých let byly zakoupeny od ČSD dvě traťové podbíječky STP 62 z Plzně Koterova. Jedna byla následně přestavěna na zatlačovačku gumy
vedle kolejnic do BKV panelů. Od té doby je možné ji vídat při rekonstrukcích tratí, při kterých je používána metoda velkoplošných panelů BKV.
Tento stroj nebyl dlouhodobě v dobrém technickém stavu.
Má sice vlastní pojezd, ale minimálně již v roce 2001, na místo rekonstrukce sice přijíždí vlastní silou, ale má vadnou převodovku. Při práci,
kdy je nutná při zatlačování gumy pomalá rychlost, bývá tedy sunuta bagrem. V posledních letech pak již nebyla zatlačovačka patrně
schopna pohybu vlastní silou vůbec, neboť bývala i na místo rekonstrukce sunuta tahačem,
nebo tramvajovým pracovním vozem. Koncem roku 2009 byly oba stroje z Plzně odvezeny. Původní informace hovořily o tom, že z nich bude sestaven
jeden funkční kus. Později se mluvilo i o jejich likvidaci.
V červnu 2010 se však v Plzni opravdu objevuje jeden opravený kus. Oprava proběhla ve firmě CZ LOKO v Jihlavě. Jak je vidět na následujícíh snímcích, zatlačovačka prokoukla, je schopná pohybu vlastní silou, ale při práci,
kdy je třeba pohybu malou rychlostí, je používáno opět sunutí bagrem.
Další pracovní stroje objevující se na tratích
Při rekonstrukcích tratí se občas můžeme setkat i s dalšími stroji dodavatelských firem. Nejzajímavější jsou asi strojní podbíječky, které v Plzni moc
často nevidíme a o to zajímější je vidět je při práci. V létě 2011 pracovala podbíječka ASP 400.1 firmy Viamont při rekonstrukci tramvajové trati
na Karlovarské třídě.
Tato běžně na železnici používaná podbíječka měla pro tuto zakázku přezutá kola pro práci na tramvajové trati s užšími žlábky.
Podbíječka při své práci podbíjí pražce štěrkem a usazuje tak koleje do správné geometrické polohy (výšky i směru).
Proces podbíjení je řízen pomocí počítače a poloha kolejí je během podbíjení kontrolně přeměřována geometry. Snímek vpravo
ukazuje rozdíl mezi nepodbitou kolejí vlevo a již podbitou vpravo. Zřejmě díky nepříznivému počasí a zhoršeným
adhezním podmínkám podbíječku při práci v prudkém stoupání u Družby z bezpečnostních důvodů kryl ještě bagr s kolejovým adaptérem.
Koncem roku 2011 probíhá v nočních hodinách podbíjení tramvajových tratí na Skvrňanské a Plaské. Po jedné takové noci zůstává díky technickým
problémům podbíječka stát na Plaské až do desáté hodiny dopolední a tramvaje se otáčí v Mozartovce. Jak je ze snímku patrné, jedná se tentokrát o menší stroj firmy Hans Wendel.
V červenci 2014 při stavbě provizorní trati a následně v srpnu během rekonstrukce tramvajové trati U Zvonu, pracuje v Plzni opět podbíječka firmy Hans Wendel. Zachycena je také na videu zde.
Na nové trati k univerzitě jsou kolejnice na na ypsilonových pražcích. V listopadu 2019 tu pracuje dvoucestná podbíječka UST 78 U firmy GJW Praha.
Po tramvajové trati se také mohou prohánět bagry s kolejovým adaptérem. Zde je jeden zachycen i s vagónem při dosypávání štěrku na rozestavěné trati před konečnou Univerzita.
Historické vozy:
Plzeňské městské dopravní podniky vlastní také historická tramvajová vozidla. Setkat se s nimi můžeme při zvláštních příležitostech, či je možné si
je objednat. Nejstarším je historický vůz č. 18 z roku 1899, který zahajoval tramvajový provoz v Plzni. Další info o něm najdete
zde. Druhým je vůz typu T1 č. 121 vyrobený v roce 1956. Podrobná stránka o historickém voze je ZDE.
Dalším zajímavým vozem, který přibyl k historickým vozům v lednu 2007 je ostravsko-liberecký vůz T2 z roku 1959 (vlevo). V současné době je již ve věrnější plzeňské podobě v červeném
kabátu a jen jedním reflektorem s "fousy". Podrobnější popis historického vozu je ZDE. Nejmladším historickým vozem je pak T3 č. 192.
Ten má reprezentovat a zachovat pro příští generace podobu nejrozšířenějšího vozu T3 bez modernizací. Dnes je již také v původní
červené podobě a další info o něm je ZDE. Ještě dvě skříně Křižíkových vozů (č. 9 a 20) jsou v areálu Karlov. O nich více ZDE.
Ringhoffer č. 80 (ex. Praha 2077) tzv. Terezka:
Kromě výše uvedených historických vozidel byl poměrně v nedávné době v Plzni ještě další! Jednalo se o vůz
č. 80 - Ringhofer z roku 1927 v Plzni přezdívaný Terezka (podle filmu Pohádka o staré tramvaji). Do Plzně byl zakoupen z Prahy (zde č. 2077) v roce 1972. Do roku 1987 byl veden jako pracovní a
údajně v nočních hodinách projížděl ulicemi jako kolejový
brus (ještě počátkem devadesátých let). Tedy až do doby, než začal fungovat kolejový brus ev. č. 100.
Po té byl sice veden jako historický, ale ve vozovně Slovany stál dál nevyužitý. Při tom by Plzeň další historický vůz potřebovala, jak jsme se mohli přesvědčit
při historickém víkendu (v červnu 2000), kdy po sobotní závadě na osmnáctce, jezdila v neděli už jen T1 121.
Ještě před tím poslal v dobré víře jeden z plzeňských tramvajových fandů dopis primátorovi o stavu vozu 80 s nadějí, že by se mohl rekonstruovat.
Bohužel DP na toto nenašel prostředky, město přispět nechtělo a tak byly rozeslány písemné nabídky ostatním DP k prodeji. Hlavně, že se
v té době utápěly milióny městských peněz v betonových silničních monstrech U Trati.
Nakonec byl tento vůz na podzim roku 2000 prodán pražskému podnikateli, který z něj
chtěl udělat restauraci na Václavském náměstí. Tato tramvaj byla údajně schopná provozu
i v době jejího prodání. V polovině června, se uprostřed Václavského náměstí skutečně
objevily nejprve koleje, a od středy 20. 6. 2001 zde stojí Terezka označená svým bývalým
pražským číslem 2077 a vedle ní Krasin 1429. Bohužel byl vůz č. 2077 rozšířen a tedy tím tak znehodnocen.
Oba vozy jsou propojeny umělohmotným průchodem. V Tereze je kuchyně s barem a několika místy k sezení a ve vedlejším voze jsou místa k sezení. Venku jsou pak
ještě další stolky s křesílky. Oba vozy jsou pěkně opravené. Je však velká škoda a také ostuda, že se se na opravu Terezky nenašly peníze v Plzni a tak byla raději
prodána, aby zmizela z očí.
Plzeň by při tom právě podobný vůz potřebovala. Křižíkova osmnáctka je velmi vzácná na to, aby o jarních víkendech mohla častěji jezdit. Je to nejstarší elektrický vůz v republice a technická památka.
Obecně obyčejní lidé vnímají jako historickou tramvaj zejména staré dřevěné vozy. A právě Terezka by pro toto byla ideální. Mohla by tak častěji dělat radost dětem, i návštěvníkům města v době, kdy na náměstí či v jeho okolí probíhají různé kulturní akce.
Tento omyl se podařilo napravit v roce 2018, kdy byl z Prahy zakoupen jiný vůz Ringhoffer, viz. bližší info zde: Ringhoffer
Asi začátkem osmdesátých let byly zakoupeny od ČSD dvě traťové podbíječky STP 62 z Plzně Koterova. Jedna byla následně přestavěna na zatlačovačku gumy
vedle kolejnic do BKV panelů. Od té doby je možné ji vídat při rekonstrukcích tratí, při kterých je používána metoda velkoplošných panelů BKV.
Tento stroj nebyl dlouhodobě v dobrém technickém stavu.
Má sice vlastní pojezd, ale minimálně již v roce 2001, na místo rekonstrukce sice přijíždí vlastní silou, ale má vadnou převodovku. Při práci,
kdy je nutná při zatlačování gumy pomalá rychlost, bývá tedy sunuta bagrem. V posledních letech pak již nebyla zatlačovačka patrně
schopna pohybu vlastní silou vůbec, neboť bývala i na místo rekonstrukce sunuta tahačem,
nebo tramvajovým pracovním vozem. Koncem roku 2009 byly oba stroje z Plzně odvezeny. Původní informace hovořily o tom, že z nich bude sestaven
jeden funkční kus. Později se mluvilo i o jejich likvidaci. 
Při rekonstrukcích tratí se občas můžeme setkat i s dalšími stroji dodavatelských firem. Nejzajímavější jsou asi strojní podbíječky, které v Plzni moc
často nevidíme a o to zajímější je vidět je při práci. V létě 2011 pracovala podbíječka ASP 400.1 firmy Viamont při rekonstrukci tramvajové trati
na Karlovarské třídě.
