Plzeňské tramvaje - aktuální události a zajímavosti z plzeňského tramvajové provozu, popisy typů vozů a zejména mnoho aktuálních fotografií plzeňských tramvají (nechybí ani výluky, vykolejení či povodně a další zajímavotsi z plzeňské MHD). Tramvaj - Plzeň.
|
Za postavení výhybky vždy odpovídá řidič. Všechny výhybky je možné přestavovat ručně pomocí stavěcího klíče. Stavěcím klíčem je normálně řečeno výhybková tyč, která je v tramvajácké hantýrce nazývaná tágo.
Dle směru jízdy dělíme vyhybky na rozjezdové (proti hrotu), kdy se tedy kolej rozděluje dvěma (či více) směry a sjezdové (po hrotu), kdy se koleje sbíhají v jednu. Dále rozlišujeme, zda vůz přes výhybku projíždí
v přímém směru, nebo do odbočky. Od těchto možností se odvíjí maximální povolená rychlost průjezdu přes výhybku. Přes rozjezdovou výhybku do odbočky je max. povolená rychlost 10km/hod, v přímém směru pak 15km/hod (není-li návěstí vyznačeno jinak).
Po sjezdové výhybce z odbočky je maximální rychlost 15 km/hod a v přímém směru 30 km/hod. Přes kolejová křížení je maximální povolená rychlost 15km/hod.
Ostruhou Starým "plzeňským" způsobem byly ještě nedávno ovládány výhybky také v Mostě a Litvínově, kde však kontaktní pásy byly jednodušší konstrukce (asi aby odolaly nájezdům sběru chtivých obyvatel) a tramvaje pokud chtěly přehodit výhybku, musely na nich přímo zastavit.
TRAMVYS Další nový systém na přehazování výhybek a aktuálně používaný je do vozů montován v roce 2009. Jedná se o systém Vetra firmy Elektroline. Výhybky se přehazují na základě informací obdržených od přijíždějícího vozidla formou datového přenosu. V praxi to funguje tak, že každý směr určité linky má přidělený svůj kód. Zpočátku po zavedení systému řidič na konečné zadával do nově osazeného ovladače číselný kód skládajícího se z dvojčíslí linky a dvojčíslí směru. Nyní již systém přebírá informace z palubního počítače. Jedoucí tramvaj zadaný kód cíle vysílá a všechny výhybky vybavené tímto systémem na trase kódy přijímají a staví se sami. Výhoda pro řidiče oproti předchozímu systému je jasná. Řidič již nebude muset hlídat během trasy polohu přepínače výhybky (až budou po městě jen nově ovládané výhybky), 
ovšem i nadále je jeho povinností sledovat, zda je výhybka přestavěna správně, neboť za postavení vlakové
cesty u tramvají zodpovídá řidič. U nového systému Vetra je kromě blokování obsazení výhybky kolejovými obvody ještě druhé blokování.
Tramvaj se před výhybkou do systému výhybky přihlásí (vysílač v přední části vozu) a když jí opouští, tak se zase odhlašuje (druhý vysílač v zadní části vozu).
V případě soupravy dvou vozů se přihlašuje první vůz a odhlašuje až zadní vůz soupravy. Elektronika ovládaní výhybky zaznamenává jednotlivé stavy a dokonce i konkrétní čísla
vozů dle vysílaného datového přenosu. Tyto údaje by se tak daly dále využívat pro případné další sledování provozu, preferenci atd. avšak není mi známo, že by se tak dělo.
Pohyb vozů je v Plzni sledován pomocí GPS a datového přenosu na dynamický dispečink. U výhybek požívající systém Vetra fungují mírně odlišně monitory polohy výhybky.
Ten je v základním stavu zhasnutý (kromě kontrolního bílého bodu) a teprve po příjezdu tramvaje se bíle rozbliká šipka po přehození do požadovaného směru. Jak docházelo k postupné obměně ovládání výhybek, byly také měněny monitoru z modrých na bílé.
V současné době, je jeden modrý monitor polohy výhybky pouze na Karlovarské třídě na vjezdu na odstavnou kolej u bývalého hotelu CD. Tato výhybka však není elektricky ovládaná, pouze monitor indikuje její polohu.
Systém Vetra se používá také u trolejbusových výhybek, včetně kruhového objezdu u mrakodrapu.
Monitory stavu dynamicky řízené křižovatky (pařáty) Další stránky:  Dynamický dispečinkVozovna SlovanyDílny DP v Cukrovarské uliciMontážní jáma v BolevciKonstrukce tramvajových tratíJízdenkové automatyNapájení tramvajíAkustický informační systém pro nevidoméPoptávkové otevírání dveří
© Jan Šlehofer
|
Jeho princip byl celkem jednoduchý. 
signál vysílaný z vysílače v tramvaji a dle příslušného signálu dá povel k přestavění výměny do požadovaného směru. V prostoru výhybky jsou umístěny také kolejové obvody
(či na některých místech infra čidla zavěšená nad výhybkou) vyhodnocující přítomnost tramvaje. Do doby než předchozí vůz výměnu opustí, je ta zablokována a nelze ji
následující tramvají přestavit. To zabraňuje nechtěnému "podhození" předchozího vozu, což starým systémem s ostruhou bylo možné.
U výhybek je také umístěno návěstidlo indikující polohu výměny. Přesto, že v ostatních městech se běžně používaly na těchto monitorech červené LEDky (i u trolejbusových provozů),
v Plzni jsou byly již od začátku osazeny modrými (takže v počátcích výrazně dražšími). Údajně to bylo na popud dopravní policie, neboť by jiné barvy mohly prý některé řidiče aut zmýlit.
V základním stavu může být tento monitor i zhasnutý. Po příjezdu tramvaje se pak rozsvítí šipka v daném směru, kam tramvaj směřuje a řadič
křižovatky zařadil příslušný směr do cyklu dynamicky řízené křižovatky. Směr tramvaje je přenesen při příjezdu vozu pomocí vysílače ovládajícího
postavení výhybky. Směrů se může rozsvítit i více, to podle toho, zda některé směry v řadiči křižovatky jsou nastavené na pevno
(potom svítí daný směr pořád). Krátce před signálem volno do daného směru se ukazatel rozbliká a řidič ví, že může
očekávat návěst volno a např. pokud stojí v zastávce může zavřít dveře.
Pokud by řidič signál volno promeškal, řadič světelné křižovatky jej zařadí pro daný směr znovu. Řadič má dle naprogramování
možnost zařadit některé směry tramvají vícekrát v jednom cyklu semaforů. Na víc některé směry např. přímý směr ve směru Bory,
jsou zařazeny nepřetržitě. Pokud by se i po příjezdu tramvaje k semaforu nerozsvítil daný směr automaticky, má řidič na sloupku
s návěstidlem možnost daný směr předvolit ručně pomocí kličky. Postupně se tyto "pařáty" objevují i na dalších křižovatkách.