Aprílová noční dvacítka

Druhý nejvyšší vrch v okolí Plzně (505 m n. m.) se ve středověku jmenoval Drsník (Drstník) podle drsného křoví, dnešní jméno má od r. 1659. V r. 1900 byla na vrcholu odborem Klubu českých turistů v Plzni podle návrhu Ing. arch. J. Velflíka a projektu Ing. J. Kubeše, profesorů České státní průmyslové školy v Plzni stavitelem Špalkem postavena a 19. května 1901 veřejnosti odevzdána rozhledna vysoká 18,2 m s ochozem ve výši 16 m, na který vede 98 schodů. Na vrcholu věže, která má plášť z kamene a keramiky, byla původně větrná korouhev a železná svatováclavská koruna. V r. 1924 byla k rozhledně, nazvané Simlovou, podle projektu Ing. arch. Hanuše Zápala a stavitele Karla Ulče stavitelem Kondrem přistavěna architektonicky zajímavá (inspirace v lidovém stavitelství) tzv. Kostincova turistická chata s noclehárnami, bytem a restaurací, kterou pak provozoval nájemce Tomáš Rozum. Po roce 1953 sloužil objekt jako vojenská hláska. Tehdy navíc došlo k přestavbě chaty a tak ke zničení její hodnotné architektury. V průběhu r. 1974 byl u rozhledny vybudován anténní stožár o výšce 58 m a k datu 29.12.1977 bylo zahájeno vysílání tehdejšího 2. televizního programu.
JANEČEK, M. a kol. (1999): Bolevec a okolí. Plzeň, Sdružení boleveckých rodáků, strana 108

LÁNY
Lesní poloha mezi ledeckou a zálužskou silnicí. Jméno se může vztahovat k plužině zaniklé vsi Borek. V lesnických kruzích se traduje jiné vysvětlení. Takřka stejnověké borové porosty v rovinatém terénu připomínaly lány obilí.
JANEČEK, M. a kol. (1999): Bolevec a okolí. Plzeň, Sdružení boleveckých rodáků, strana 114

SENEC

SENECKÝ RYBNÍK
Rybník o rozloze 7,4 ha byl založen po r. 1734. Císařská renovační komise tehdy nařídila kromě dalších nápravných opatření i větší péči o rybníky. Jmenuje se podle vsi Senec, kam vede cesta od Bolevce po hrázi rybníka. V mokřadu nad rybníkem je dokonale vyvinuté společenstvo vysokých ostřic. Tento typ původního společenstva zamokřených půd se stagnující vodou je v západních Čechách poměrně vzácný a na území Plzně ojedinělý.
JANEČEK, M. a kol. (1999): Bolevec a okolí. Plzeň, Sdružení boleveckých rodáků, strana 174 - 175

TŘEMOŠNÁ, ZAST. ČD
Architektonicky hodnotná budova železniční zastávky Třemošná u Plzně (původně Orlík) byla postavena v letech 1946-47. Zbořena 2007.
JANEČEK, M. a kol. (1999): Bolevec a okolí. Plzeň, Sdružení boleveckých rodáků, strana 193

VYDYMÁČEK
Jeden z rybníků původní bolevecké soustavy z 15. stol. založený nad pozdějším Seneckým v dnešním areálu arboreta Sofronka v údolí Merán. Zanikl v 17. stol., ale byl znovu obnoven před II. světovou válkou za zachovanou hrází. "Vydýmače" jsou rybníky, které vzdýmají, zadržují vodu pro další rybníky ležící níže po proudu živného potoka a zachycují případné přívalové vody.
JANEČEK, M. a kol. (1999): Bolevec a okolí. Plzeň, Sdružení boleveckých rodáků, strana 114

KRKAVEC Druhý nejvyšší vrch v okolí Plzně (505 m n. m.) se ve středověku jmenoval Drsník (Drstník) podle drsného křoví, dnešní jméno má od r. 1659. V r. 1900 byla na vrcholu odborem Klubu českých turistů v Plzni podle návrhu Ing. arch. J. Velflíka a projektu Ing. J. Kubeše, profesorů České státní průmyslové školy v Plzni stavitelem Špalkem postavena a 19. května 1901 veřejnosti odevzdána rozhledna vysoká 18,2 m s ochozem ve výši 16 m, na který vede 98 schodů. Na vrcholu věže, která má plášť z kamene a keramiky, byla původně větrná korouhev a železná svatováclavská koruna. V r. 1924 byla k rozhledně, nazvané Simlovou, podle projektu Ing. arch. Hanuše Zápala a stavitele Karla Ulče stavitelem Kondrem přistavěna architektonicky zajímavá (inspirace v lidovém stavitelství) tzv. Kostincova turistická chata s noclehárnami, bytem a restaurací, kterou pak provozoval nájemce Tomáš Rozum. Po roce 1953 sloužil objekt jako vojenská hláska. Tehdy navíc došlo k přestavbě chaty a tak ke zničení její hodnotné architektury. V průběhu r. 1974 byl u rozhledny vybudován anténní stožár o výšce 58 m a k datu 29.12.1977 bylo zahájeno vysílání tehdejšího 2. televizního programu. JANEČEK, M. a kol. (1999): Bolevec a okolí. Plzeň, Sdružení boleveckých rodáků, strana 108
LÁNY Lesní poloha mezi ledeckou a zálužskou silnicí. Jméno se může vztahovat k plužině zaniklé vsi Borek. V lesnických kruzích se traduje jiné vysvětlení. Takřka stejnověké borové porosty v rovinatém terénu připomínaly lány obilí. JANEČEK, M. a kol. (1999): Bolevec a okolí. Plzeň, Sdružení boleveckých rodáků, strana 114
SENEC
SENECKÝ RYBNÍK Rybník o rozloze 7,4 ha byl založen po r. 1734. Císařská renovační komise tehdy nařídila kromě dalších nápravných opatření i větší péči o rybníky. Jmenuje se podle vsi Senec, kam vede cesta od Bolevce po hrázi rybníka. V mokřadu nad rybníkem je dokonale vyvinuté společenstvo vysokých ostřic. Tento typ původního společenstva zamokřených půd se stagnující vodou je v západních Čechách poměrně vzácný a na území Plzně ojedinělý. JANEČEK, M. a kol. (1999): Bolevec a okolí. Plzeň, Sdružení boleveckých rodáků, strana 174 - 175
TŘEMOŠNÁ, ZAST. ČD Architektonicky hodnotná budova železniční zastávky Třemošná u Plzně (původně Orlík) byla postavena v letech 1946-47. Zbořena 2007. JANEČEK, M. a kol. (1999): Bolevec a okolí. Plzeň, Sdružení boleveckých rodáků, strana 193
VYDYMÁČEK Jeden z rybníků původní bolevecké soustavy z 15. stol. založený nad pozdějším Seneckým v dnešním areálu arboreta Sofronka v údolí Merán. Zanikl v 17. stol., ale byl znovu obnoven před II. světovou válkou za zachovanou hrází. "Vydýmače" jsou rybníky, které vzdýmají, zadržují vodu pro další rybníky ležící níže po proudu živného potoka a zachycují případné přívalové vody. JANEČEK, M. a kol. (1999): Bolevec a okolí. Plzeň, Sdružení boleveckých rodáků, strana 114