V archívu jsou umístěny fotografie mého řešení zkoušky ZPG.

Otázky 9 (okřídlená hrana) a 5 (Bresenhamrův algoritmus) nemám vůbec = 0. Prostě jsem tyhle kapitoly ve skriptech nestačil přečíst a nastudovat ;-(.

Ad otázka 3 - algoritmus v "pseudojazyce", který vykreslí Hermitovu křivku.
Udělal jsem až přílišný pseudokód, i pseudokód musí být totiž jednoznačný. A jak bylo zřejmé už z přednášky prof. Skalovi v tomhle algoritmu záleží na efektivním způsobu výpočtu T.

  Označme tedy vektorove "t" (na papíru je psané zdvojeně) jako T, malé t bude pro malé t.
  Pak ten algoritmus výpočtu T = [t^3, t^2, t, 1] má podle mě vypadat přibližně takhle:
  T[3] := 1;
  for i := 1..3 T[3-i] := T[3-i+1]*t;
  // Snad jsem to udělal dobře... je to neověřené předělání algoritmu z Vášovi verze...
  
  Pokud používáte T = [1, t, t^2, t^3] jako Váša na cvičení, tak jeho verze je:
  T[0] := 1;
  for i := 1..3 T[i] = T[i-1]*t;