.
Kyjev Kyjev je největší a hlavní město Ukrajiny a jde o jedno z nějvětších a nejstarších měst Evropy. Leží na řece Dněpr v severní části země a žjí zde necelé tři milony obyvatel.
V ulicích Kyjeva se v počátcích tramvajového provozu objevovala jak koňka, tak parní tramvaj. Krátké období dokonce i benzínová tramvaj. Nakonec se však i zde, jako všude jinde, prosadila elektrická tramvaj. Rozchod kolejí je zde klasický ruský tj. 1524 mm. V hlavní městě Ukrajiny nemají tramvaje však lehkou pozici. Mnoho tramvajových tratí bylo v osmdesátých a devadesátých letech zrušeno. Stalo se tak i díky výstavbě metra, po které byly tramvaje v centru města prakticky zrušeny. Zavřeny byly i dvě tramvajové vozovny, jejichž pozemky v centru měly velkou hodnotu a tak jsou to nyní nově zastavěná území. Ulice Kyjeva však dnes velmi ucpávají automobily. Je zde patrný velký rozdíl mezi chudým ukrajinským venkovem a lidmi z hlavního města, kteří na moderní auta mají příjmy, avšak i na širokých mnohaproudých bulvárech často vytvářejí kolony.
V roce 2004 byl pro tramvaje také uzavřen most přes Dněpr, aby na něm bylo více místa pro automobily a tramvajový provoz byl tak rozdělen na dva oddělené provozy. Podrobná kolejová schémata se zakreslenými zrušenými tratěmi jsou zde: Pravý břeh, Levý břeh. Zpět ale k současnému provozu. Na stejném břehu řeky (na pravém), na kterém leží i centrum města, jsou tramvaje vypravovány ze dvou vozoven (Depo Imeni Ševčenka a Podolskoe Depo). Základ vozového parku stále tvoří české vozy Tatra T3SU a jejich odvozené typy. Jezdí zde jak sóla, tak dvouvozové soupravy. Některé zadní vozy souprav jsou napájeny normálně sběračem, některé jezdí se staženým sběračem a jsou napájeny zvláštním kabelem. Některé tramvaje nejsou právě v ideálním technickém stavu, jsou mnohdy oprýskané, mají z ohýbané plenty po nehodách, uvnitř bývají i v rámci jednoho vozu různé druhy sedaček. Zaslepená světla u zadních vozů jsou zde v roce 2007 standardem, k vidění jsou i v roce 2017. V posledních několika letech však nejhorší vraky nahrazují sem prodávané vyřazené pražské vozy.
V roce 2007 jsme navštívili tramvajové depo Podolskoe s mnoha zajímavými vozidly. Jsou zde k vidění nejrůznější pracovní tramvaje, sněhové pluhy, kropící vozy. Deponována je zde také "Kafé-tramvaj" přestavěná nedávno z vozu T6B5SU. Vůz s velmi komfortním interiérem slouží pro komerční jízdy na objednávku. Ve vozovně se také nachází historický vůz, který nápisy na sobě připomíná provoz tramvají v Kyjevě od roku 1892.
Nejzajímavější tratí je pak část linky č. 12, která vede lesem několik kilometrů za město, až do rekreační oblasti Puša-Vodica. Zde se také objevuje ještě v roce 2017 v provozu několik původních opršelých vozů T3SU.
Naopak výkladní skříní kyjevských tramvají je tzv. rychlodráha. Od nádraží vyjíždí ze stejné konečné, jako další běžné tramvajové linky, ale tramvaje rychlodráhy pak brzy vyjedou na samostatné drážní těleso. Tato první část rychlodráhy prošla v letech 2007 - 2010 rekonstrukcí. Při ní bylo zrekonstruováno nejen kolejiště, ale i zastávky, na které je přístup pouze přes turnikety, podobně jako do metra. Trať je oplocená a tedy hůře fotografovatelná. Druhý úsek (na schématu dole) ještě rekonstrukcí neprošel a tak trať připomíná běžnou tramvaj.
Na linkách rychlodráhy jsou vypravovány tramvaje z depa Imeni Ševčenka. Při našich starších návštěvách se zde ještě vyskytují i soupravy T3SU, či T6B5SU, ale také modrožluté KT3UA. Později pak také vozy K1, K1M, K1M8 vyrobené v ukrajinském podniku Tatra Jug. Mezi nejmodernější vozy pak patří od roku 2015 polské nízkopodlažní klimatizované vozy PESA 71-414K. Dodáno jich bylo již téměř padesát.
Zajímavým atypickým vozem je pak ještě K3R-NNP (Kaštan) z roku 2013, což je taková ukrajinská "trojwana". Dále je v Kyjevě deset nízkopodlažních vozů Electron T5B64, které jsme však v provozu nepotkali (ale známe je ze Lvova). V druhém provozu za řekou, tedy na levém břehu, jsou vozy vypravovány z vozovny Darnica. Jsou zde k vidění vozy T6B5SU, ale i dvouvéřové vozy T3SU.
Při naší návštěvě v roce 2007 patří mezi moderní vozy modernizované vozy T3 Progress, jak zde pyšně nazývají vozy ze stejnojmennou českou elektrovýzbrojí. Jak je patrné i s fotografie, zajímavě vypadají nová plastová čela.
V dalších letech se i zde objevují vozy z Tatry Jug K1 a K1M a také prvních pár vozů se střední nízkopodlažní částí T3UA-3. Od roku 2018 je v darnické vozovně také několik vozů KT3UA (foto vpravo). Ty zde do té doby nebyly, byly provozovány na rychlodráze na pravém břehu, ale zřejmě po dodávkách nových tramvají Pesa byly přesunuty přes řeku sem. V posledních letech se také v Kyjevě objevují vozy odkoupené z jiných "západnějších" provozů. Kromě pražských T3 jsou to také bratislavské (foto vlevo) a také bývalé pražské T6A5 (foto vpravo). Ve vozovně Darnica by mělo také sídlit muzeum MHD. Snažili jsme se o návštěvu při našich cestách v roce 2018 i v roce 2019, ale neúspěšně. Mělo by být otevřeno po telefonickém objednání, ale i v srpnu 2019 nám bylo na uvedeném telefonu řečeno, že muzeum nefunguje, že není kdo by nás tam provedl. Při naší návštěvě v roce 2019 jsme se zde mohli na lince č. 28 svézt prototypem vozu K1M6. Jde o tříčlánkový vůz uspořádáním připomínající RT6. Výrobcem je firma Tatra Jug z Dnipra, kde se původně vyráběly vozy T6 dle dokumentace ČKD. V Kyjevě byl testován, homologován a je zde dlohodobě zapůjčen. Také na levém břehu funguje krátký úsek tramvajové rychlodráhy. I zde jde o segregovanou trať s nástupem přes turnikety. Obsluhuje sídliště Troješčyna a původně měla vést k nové trase metra, plánované po novém Podolském mostě. Stavba mostu však byla několikrát zastavena a metro se také nestaví. Tramvajová rychlodráha tak byla později prodloužena ke stanici městské železnice (městské električky). Konečná tramvaje je zajímavě na mostní estakádě ve výšce železnice. Z tramvaje na železnici je tak ideální přestup, avšak pouze v jednom směru. Pro přístup k opačnému směru železnice je potřeba trať přejít.
Základem kyjevské městské dopravy je pak metro. Síť tvoří tři linky, podobně jako v Praze. V provozu se zde setkáme s vozy 81.71 a také ještě se staršími soupravami typu E. Kromě velmi hlubokých stanic s nekonečnými eskalátory a velmi pěknými zdobnými interiéry, je zajímavá také část červené trasy od stanice Dněpr. Zde metro vyjíždí z podzemí a po mostě překonává řeku Dněpr a následujích úsek až na konečnou Lisova jede po povrchu. Celkem je na povrchu šest stanic. Do metra se vstupuje přes turnikety, po vhození žetonu zakoupeném v pokladně či automatu. Mnoho velmi pěkných fotografií kyjevského metra najdete ZDE. Kromě metra, tramvají a trolejbusů se zde setkáme ještě s jedním druhem kolejové dopravy. Jedná se o lanovku zde nazývanou Funikuler. Nástup je zde opět přes turnikety. Jak je patrné z fotografie i stanice lanovky jsou pěkně zdobené, podobně jako stanice metra.
Další navštívené ukrajinské tramvajové provozy
© Jan Šlehofer
|