Atheny (2024)

Athény jsou hlavním a největším městem Řecka. Žije zde asi 643 tisíc obyvatel (v aglomeraci pak kolem 4 miliónů) a jde o jedno z nejstarších měst na světě. Jeho vznik spadá až do období kolem 3000 let před naším letopočtem, písemné doležení je pak v osmém století před naším letopočtem. Královský hrad na Akropoli byl budouván kolem roku 1400 před naším letopočtěm. Athény jsou také nejjižnějším hlavním městem evropské pevniny.

Tramvaje v historii Athén již jezdily mezi roky 1880 a 1977. Nejprve to byla koňka a po roce 1902 elektrické tramvaje. Po roce 1908 byla celá síť eletrifikována a rozšířena na 21 linek. Úpadek tramvají pak přišel již ve čtyřicátých a padesátých letech. Poslední městská tramvaj jela po Athénách v roce 1960.

Nicméně by se za tramvajovou dala považovat také linka lehké železnice Pireus - Perama provozovaná až do roku 1977. Jeden z jejích vozů (č. 82) stojí u zastávky Kasomouli. Údajně zde byl po obnovení provozu tramvají používán jako místnost pro střídající řidiče. Dnes je bohužel v nedobrém stavu a posprejovaný.

Novodobá historie tramvají v Athénách se začala psát v roce 2001, kdy byla založena obecně prospěšná společnost Tram SA. V roce 2002 začala výstavba současné tramvajové sítě. Několik týdnů před olympijskými hrami byl provoz tramvají zahájen 19. července 2004. Na výstavbu přispěly řecké státní fondy, ale také fondy EU. Dnes můžeme tramvajový provoz v Athénách brát jako dobrý příklad, jak může být infrustruktura budovaná před olympiádou následně smysluplně využívána.

K prvnímu prodloužení tramvají došlo v roce 2007 o cca 700 metrů. Druhé prodloužení s dvanácti novými zastávkami bylo otevřeno v roce 2021. Tvoří jej velká jednosměrná bloková smyčka. Plánována byla koncová zastávka Akti Poseidonos v přístavu, ale i v roce 2024 se do ní nezajíždí a tramvaje nedaleko ní projíždějí blokově pouze kolem a pokračují zpět do centra.

Na těchto jednosměrných jednokolejkách je také několik odstavných kolejích, ale jak je ze snímku patrné, byl by problém je v případě nutnosti použít, když na nich parkují automobily.

Dnes jsou na tramvajové síti v provozu dvě linky, které obsluhují 60 zastávek. Linka č. 6 vyjíždí z centra města z úvraťové konečné od stanice metra Syntagma a směřuje na pobřeží do stanice Pikrodafni. Ta leží přibližně v polovině trasy linky č. 7, která tudy podél pobřeží projíždí. Její jižnější konečná se jmenuje Asklipiio Voulas a obousměrné vozy zde končí úvraťově. Opačná pomyslná konečná linky č. 7 je pak průjezdná zastávka Agia Triada na již zmiňovaném blokové smyčce, nedaleko Akti Poseidonos.

Pro zahájení provozu v roce 2004 bylo zakoupeno 35 obousměrných vozů Sirio výrobce AnsaldoBreda o délce 32 metrů. Jde o pětičlánkové nízkopodlažní tramvaje se třemi pevnými podvozky. Samozřejmostí je celovozová klimatice.

Následně bylo v letech 2020-2021 zakoupeno 25 vozů Alstom Citadis 305 o délce 33 metrů. Jde o podobně uspořádáné vozy avšak ve viditelně modernějším provedení.

Během naší návštěvy v roce 2024 převládají v provozu novější vozy Alstom Citadis 305. Na lince sedm jsou nasazeny na všech pořadích a na lince č. 6 jezdí vypravené přibližně na polovině pořadích starší vozy Sirio AnsaldoBreda a na polovině novější Alstom Citadis 305. Skoro to tak vypadá, že mohou být problémy s údržbou či náhradními díly pro starší vozy, když ačkoliv jich má dopravce více kusů, jezdí nyní již v menším počtu.

Zdejší tramvajový provoz je moderní, mnoho tratí je segregovaných od okolní dopravy, často je kolejiště zakryté trávou. Pro našince je příjemné svezení po pobřeží moře a bavilo mne zde focení tramvají s palmami. Bohužel však linka č. 6 trpí nepravidelností díky společnému úseku s automobilovou dopravou nedaleko konečné v centru. Preference tramvají na světelně řízených křižovatkách zde evidentně neexistuje. Na zastávkách jsou elektronické ukazatele odjezdu spojů, ale právě i na nich je vidět, že interval tramvají nebývá zcela pravidelný.

V Athénách je v provozu také metro. Vyvinulo se z původní železniční linky v roce 1957. V devadesátých letech, kdy město má velké problémy se smogem a dopravními zácpami vznikají pak další dvě linky. Dnešní tři linky metra mají přes 90km. Na nejstarší zelené lince jsou v provozu starší avšak posprejované soupravy. Jde o nejzajímavější trasu, neboť jde právě o původně železniční trať, která je často vedena po povrchu. Na červené a modré lince jsou provozovány novější vlaky Hyundai Rotem. Některé spoje modré linky pokračují až na letiště, kam jedou po železnici a zde již nejsou napájeny boční kolejnicí (750VDC), ale sběračem na střeše z trolejí (25kV AC).

V Athénách je v provozu také poměrně velká trolejbusová síť (cca 350km) a na ní přes dvacet linek. Provozováno je zde několik typů vozů VanHool a Neoplan a to jak krátkých tak kloubových.

Zajímavostí může být také svezení kolejovou lanovkou na kopec Lykavittos v centru města. Výhled z vrcholu na město i směrem na Akropolis je pěkný, ale trasa lanovky je vedena celá v tunelu. I dolní výchozí stanice je již poměrně vysoko, avšak je možné sem dojet také autobusovou linkou.

 

Pěkné schéma tramvajových linek v Athénách je ZDE.

 

Úvodní stránka

© Jan Šlehofer