Jako u� mnohokr�t, p�i�el Zabi s n�vrhem jet na m�sto, kter� u� sv�m n�zvem slibovalo hodn� v�emromantick�m du��m, bylo bl�zko Plzn�, ale znal ho jenom Zabi. M�m podez�en�, �e Zabi m� n�kde tajn� archiv v�eho, co nezn�m a postupn� na m� d�l� machry. Nasko�ili jsme do vlaku na Cheb, v Kozolupech vyzvedli M�u, Kachnu a Davida (dob�hali) a za kolektivn� z�bavy se nechali �D dopravit a� do zast�vky O�el�n. Zast�vka O�el�n je zvl�tn� t�m, �e je zav�en� a zdevastovan�. N�jak� d�ti pob�hali po n�stupi�ti, m�ly tepl�ky a blb� kecy. Kdybych byl jejich rodi�, asi bych se b�l, �e je p�ejede vlak. Taky bych se p�est�hoval n�kam do civilizace. Ka�dop�dn� jsem vyrazili po zelen� turistick� zna�ce nejprve proti proudu M�e a po jej�m pekon�n� po futuristick� kovov� l�vce p�edev��m vzh�ru do kopce. V�stup trval asi hodinu, proto�e jsme cestou sva�ili a jinak se zdr�ovali. P��roda v�kol byla podzimn� zbarvena a h��ila barvami. N�v�m jak kdo, ale j� se kochal. Zabi sliboval fantastick� rozhled naho�e na Vl�� ho�e. Nekecal. Byla vid�t Plze� i �umava - pro porovn�n�, z plze�sk�ho Sky Cafe (Bohemka) je zase p�kn� vid�t Vl�� hora. Opekli jsem si bu�ty a sestupovali zp�t dol�, tentokr�t jinou cestou, tak�e ti trvalo d�le a byl hor�� ter�n. Vlakem op�t dom� do Plzn�. V�c u� z hlavy nedok�u vydolovat. (3.11.2005)
Vl�� hora dominuj�c� �edi�ov� vrchol (704 m) s dalek�m v�hledem (Plze�, �umava, �erchov), kter� nav�t�voval i n�meck� b�sn�k J. W. Goethe. Nalezi�t� krystal� augitu.
Volf�tejn: z��cenina jednoho z m�la dispozi�n� zachoval�ch rom�nsko-gotick�ch hrad�, nenaru�en�ch pozd�j��mi p�estavbami. Poch�z� z doby kolem roku 1240, i kdy� prvn� zm�nky o n�m a jeho majiteli, Benedovi z Volf�tejna, jsou a� z roku 1316. Pobo�en za boj� Ji��ho z Pod�brad se Zelenohorskou jednotou roku 1740, od roku 1527 z��cenina. Jej� dominantou je 22 metr� vysok� k�nick� v�, do n� se vstupovalo ve druh�m pat�e zachovan�m rom�nsk�m port�lem s oblou�kov�m vlysem. Krom� v�e dochov�ny zbytky radeb a patrov�ho pal�ce, kolem z��ceniny ve sk�le vyl�m�n p��kop.
