Proto�e se uk�zalo, �e je n�s o jednoho v�c, ne� kolik se vejde podle p�edpis� do osobn�ho automobilu, rozhodl se Zabi ob�tav� vyt�hnout motorku a p�epravit se individu�ln�. Litoval toho t�m�� okam�it�, proto�e p�i j�zd� rychlost� okolo 80 km/h v podzimn�m po�as� a p�i teplot� okolo 5 stup�� celsia je �lov�ku p�eci jen trochu zima. Zabi m�lem umrzl. Samotn� Skryjsk� jez�rko bylo naopak na pohled nesm�rn� h�ejiv�, proto�e bylo or�movan� spadan�m list�m v�ech barev, ponejv�ce v�ak �lut� a oran�ov�. Kachna propadl op�t n�jak� depresi a tak v�t�inu �asu nemluvil. Zalezl si na nejvy��� sk�lu v ool� a vrhal na n�s dol� prostoduch� obli�eje. My ostatn� jsme se kochali a machrovali nad vodop�dem (David). Za�li jsme se pod�vat i na hrad T��ov nad nedalekou Berounkou - Zabi a j� jsme machrovali a vystoupili je z��cenin� tou nejblb�j�� mo�nou stranou, tedy p��mo po su�ov�m svahu. Naho�e jsme se dozv�d�li, �e jsme sv�mi podr�kami zni�ili jak�si biotop. Kdyby byl cedule dole, tak jsme tam nelezli. Cestou zp�tky do Plzn� Zabi op�t m�lem umrzl. (3.11.2005)
Skryje prvn� zpr�va o vsi poch�z� z roku 1229. V 1. polovin� 19. stolet� sem m�la v�st kon�sp�e�n� bu�t�hradsk� dr�a, kter� v�ak byla ukon�ena severn�ji v poles� P�n�. Projektov�n� a vym��ov�n� se ��astnil i francouzsk� in�en�r Joachym Barrande (1799-1883), jen� nalezl v okol� obce mno�stv� zkamen�lin (zejm�na trilobit�) a za�al se v�novat jejich sb�ru a odborn�mu popisu. D�ky tomu se staly Skryje sv�toz�m�. Barranda nyn� p�ipom�n� busta u �koly i zdej�� pam�tn�k (v budov� obecn�ho ��adu), kde je mo�n� si prohl�dnout bohatou sb�rku zkamen�lin. Kostel svat�ho Michala p�vodn� gotick�, roku 1712 p�estav�n do sou�asn� podoby. DOb�e dochoval� n�ves s rouben�mi i zd�n�mi domy. Dal�� stavby lidov� architektury dochov�ny i jinde ve vsi. U kostela pam�tn� l�pa malolist� (obvod kmene 360 cm, v��ka 20 metr�).
Skryjsk� jez�rka: p��rodn� rezervace (59,50 ha, vyhl�ena v roce 1995), v n�kter�ch map�ch t� pou�ito ozna�en� Jez�rka. Geomorfologicky zaj�mav�, velmi romantick� �dol� Zbiro�sk�ho potoka. V�znamn� paleontologick� lokalita (v usazen�ch hornin�ch z obdob� kambria zkamen�lin �ivo�ich�), pestr� druhov� skladba fauny i fl�ry. P��sn� z�kaz sb�ru zkamen�lin.
T��ov: z��ceniny hradu hradu nad soutokem Berounky a �po�sk�ho potoka. Vybudov�n v 1. polovin� 13. stolet�, za husitsk�ch v�lek jeden z op�rn�ch bod� katolick� strany, roku 1574 ozna�ov�n ji� jako pust�. D"mysln� opevn�n� hrad typu francouzsk�ho kastelu, doln� ��st opebvn�na hradbou a flankovac�mi v�emi, mezi nimi� je v�ovit� br�na. V letech 1315-16 byl na T��ov� v�zn�n Jind�ich z Lip�, jeho� osudy byly liter�rn� zpracov�ny v rom�nu Ludmily Va�kov� "Prvn� mu� kr�lovstv�". K nedalek� osad� Matou�kov se v�e d�j nedokon�en� pr�zy Oty Pavla "Fialov� postevn�k". T��ov le�� v prostoru stejnojmenn� n�rodn� p��rodn� rezervace (420,56 ha, vyhl�ena roku 1984) - rozs�hl� komplex lesn�ch porost� kolem �dol� �po�sk�ho potoka, doklad kladn�ho p�soben� �lov�ka na krajinu v minul�ch dob�ch.
