Chotiná: v lese pravěké mohylové pohřebiště.

           

Jarov: lidová architektura; u čp. 1 a 21 roubené sroubky. Náves obklopena velkými zděnými statky z 2. poloviny 19. stol., mohutné špýchary, několik roubených staveb. Kaple P. Marie z poloviny 19. stol, s pozdně gotickou soškou sv. Štěpána z počátku 16. století. Vesnická památková zóna.

           

Kaceřov: renesanční zámek vznikl na místě zpustlé gotické tvrze za Floriána Gryspeka z Gryspachu. Italským architektům byla v letech 1540-51 vzorem římská renesanční vila; dvoupatrový zámek je obklopen vyzděným příkopem, od západu přiléhá obnovená francouzská zahrada se sochou Neptuna na fontáně. Dlouhodobá rekonstrukce až do roku 1970 hospodářsky využívaného objektu (sýpka); provedeny zejména kamenické práce. Hlavni průčelí s bosovaným portálem zdobí zbytky sgrafit. Interiéry s renesančními krby, vnitřní nádvoří má bohaté členěné arkády. Otevřeno VI.-X vždy jen první víkend v měsíci od 13 do 15 hodin, jinak po domluvě. Zámek byl uzavřen zdí s bastiony, příkop naplněn vodou. Na západní straně bylo předhradí s pivovarem a pekárnou, předhradí od zámku odděleno zdí s brankou. Rod Gryspeků pocházel z Tyrol; stavebník zámku byl věrným přívržencem Habsburků, od roku 1532 tajemníkem císaře Ferdinanda I., úspěšný podnikatel. Jeho potomci se počeštili, stali se protestanty a za odboj jim byl rozsáhlý majetek Habsburky konfiskován. Dramatickou událost s údajnou hromadnou sebevraždou Gryspeků na zdejším zámku po zamítnutí žádosti o milost zpracoval obrozenecký spisovatel Jan Marek v novele Noc na Kaceřově; tato událost byla zhudebněna J. Bartovským v symfonické básni Kaceřov. Hrobka Gryspeků v nedalekých Kralovicích.

           

Liblín: prvá zmínka je z roku 1181. Ve 14. a 16. století náležel k blízkému hradu Libštejn, který byl husity dvakrát bezvýsledně oblehnut. Méně chráněný Liblín byl však vypálen a zanikl. Pak zde až do roku 1700 existoval jen dvůr. Ves obnovili až Štampachové, kteří sem přivedli část německých obyvatel ze svého panství ve Valči, V roce 1904 byl Liblín povýšen na městys. V 19 století v okolí těžba vitriolové břidlice, zde se zpracovávala na kyselinu sírovou. Po roce 1800, za Wurmbrandů. dochází k počešťování Liblína Obyvatelstvo se živilo hlavně zemědělstvím a ovocnářstvím, zvláštností bylo pěstováni vlašských ořechů. Malou obcí zůstal podnes (především rekreace).

Za Ledeburů postaven v letech 1770-80 pozdně barokní zámek, v letech 1847-57 klasicistně přestavěný (nyní domov důchodců). Je spojený mostem s barokním kostelem sv. Jana Nepomuckeho z let 1751-52. K zámku přiléhá anglický park s barokními plastikami -Kalvárie (1731) a Ecce homo (1722). Na škole pamětní deska J. Jindřicha Marka (1803-53), známého spíše pod literárním jménem Jan z Hvězdy, spolutvůrce českého historického románu. Prázdniny zde trávil u svého strýce (čp. 49) mladý Jan Neruda.

           

Libštejn: zříceniny gotického hradu o němž je prvá zmínka z r. 1367 - tehdy byl majitelem Tista z Hedčan. Od konce 14. století do roku 1510 sídlem Libštejnských z Kolovrat. V roce 1425 oblehnut husity, hrozilo vyhladovění, avšak nedobyt. Okolní stráně převyšují hrad, proto koncem 15. století vybudováno předsunuté opevnění, severní a jižní bašta. Věž se zaoblenými rohy, původně přístupná vchodem v poschodí, si zachovala, kromě krovů, svou výšku. Z obou paláců a druhé hranolové věže dochována torza. Zbytky hradeb. Hospodářské objekty v předhradí - konírna, pivovar, kovárna aj. zanikly beze stop. Hrad od poloviny 16. století neobýván, v roce 1590 se zřítily střechy. V roce 1639 vypálen švédským vojskem.

           

Nynice: náves je typem tzv. okrouhlice se statky těsně semknutými a jedinou přístupovou cestou s branou. Barokní kaple svaté Kateřiny z let 1699-1701. Zděné klasicistní statky z konce 19. stol. (čp. 18,20). Pravěké pohřebiště z doby bronzové a staršé doby železné halštatské), asi 900-500 př. n. l. Vesnická památková zóna.

           

Planá: původně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie (nástěnné malby z konce 14. století) se sochou svaté Barbory v interiéru (kolem roku 1500). V letech 1752-53 barokizován, ze stejné doby pochází i fara.

           

Radná: Halštatsko-laténské hradiště s trojitým valem, osídleno i Slovany (nálezy keramiky). Východně mohylové pohřebiště.

           

Rohatiny: vyhlášený roku 1978 zaujímá zalesněné údolí Kralovického potoka, částečně i dolní Střely

           

Střela: tok odvodňující území severního Plzeňska a díl Karlovarska. Pramení na Tepelské plošině, po 97,4 km se před Liblínem zleva vlévá do Berounky. Od Chyše až k ústí protéká hlubokým kaňonovitým údolím, rekreačně oblíbeným již po 1. světové válce. V okolí Dolního hradiště podnes zachovány prosté trampské sruby z té doby. Vodácky vyhledávaný tok, sjízdný od Žlutic. WW1 (66. km)