mapa K�T �.31 - Plze�sko

1:50 000, 2. vyd�n� 2003
texty Ing. Miroslav Dobr�, nen�-li uvedeno jinak

A7

Bertin dv�r: dv�r zalo�il roku 1849 Jan Vil�m Wurmbrand na m�st� v husitsk�ch v�lk�ch zanikl� vsi Lhotky; pojmenov�n byl po jeho man�elce Bert� Nostitz-Rheineckov�.

           

Borek: ves, pozd�ji dv�r plask�ho kl�tera. P�i likvidaci dvora koncem 17. stolet� bylo d�evo u�ito p�i stavb� polygon�ln�ch stodol, kter� byly nejv�znamn�j��mi objekty zdej�� rouben� architektury, nyn� torza. U �p. 4 �estihrann� stodola s do�kovou st�echou, je�t� star�� je stodola u �p. 6 (na mlatu lp. 1747). P�i �p. 4 jsou oboustrann� �p�chary s pavl��kami; p�i rybn��ku zachov�na rouben� zvoni�ka asi z roku 1746. Pod vs� �aloudk�v, nyn� Pipl�v Ml�n, ji� v roce 1529 uv�d�n� jako m�sto svobodn�ho �enku (kr�my). P�i �sti Kralovick�ho potoka do St�ely slovansk� hradi�t� se zbytky val�.

           

B��zsko: deskov� sm�r�� k�men se t�emi vodorovn�mi a dv�ma svisl�mi rustikami, 75 cm vysok�.

           

�ivice: zm�nky ji� v r. 1180. Kostel Nejsv�t�j�� Trojice, gotick� (port�ly, kn�i�t�), v 18. stolet� zcela barokizov�n. V interi�ru pozdn� gotick� d�la - socha sv. Jana K�titele z doby kolem roku 1500 a dvouk��dl� archa s reli�fy sv. V�clava a V�ta od tzv. T�neck�ho mistra (roku 1520). St�vala zde gotick� tvrz vladyk� z �ivic, v roce 1543 uv�d�na ji� jako pust�; dochovalo se tvrzi�t� s p��kopem na n�vr�� Na Lhotce.

           

Darov�: v�klenkov� kaple sv. Jana Nepomuck�ho, rouben� lidov� architektura. Posledn� p��voz na Berounce.

           

Dob���: ves v jej�m� dr�en� se st��dali majitel� Kace�ova Gryspekov� a plas�t� cisterci�ci. P�i �p. 22 rouben� staven�, cenn� je statek �p. 9 s roubenou obytnou ��st� i s�pkou.

           

Doln� hradi�t�: p�i �st� �e��nsk�ho potoka do St�ely hal�tatsko-lat�nsk� hradi�t� z 1. tis�cilet� p�ed na��m letopo�tem. Pod vs� ve sk�le tesan� �tola, poz�statek po t�b� vitriolov� b�idlice.

           

Chotin�: v lese prav�k� mohylov� poh�ebi�t�.

           


Jarov: lidov� architektura; u �p. 1 a 21 rouben� sroubky. N�ves obklopena velk�mi zd�n�mi statky z 2. poloviny 19. stol., mohutn� �p�chary, n�kolik rouben�ch staveb. Kaple P. Marie z poloviny 19. stol, s pozdn� gotickou so�kou sv. �t�p�na z po��tku 16. stolet�. Vesnick� pam�tkov� z�na.

           


Kace�ov: renesan�n� z�mek vznikl na m�st� zpustl� gotick� tvrze za Flori�na Gryspeka z Gryspachu. Italsk�m architekt�m byla v letech 1540-51 vzorem ��msk� renesan�n� vila; dvoupatrov� z�mek je obklopen vyzd�n�m p��kopem, od z�padu p�il�h� obnoven� francouzsk� zahrada se sochou Neptuna na font�n�. Dlouhodob� rekonstrukce a� do roku 1970 hospod��sky vyu��van�ho objektu (s�pka); provedeny zejm�na kamenick� pr�ce. Hlavni pr��el� s bosovan�m port�lem zdob� zbytky sgrafit. Interi�ry s renesan�n�mi krby, vnit�n� n�dvo�� m� bohat� �len�n� ark�dy. Otev�eno VI.-X v�dy jen prvn� v�kend v m�s�ci od 13 do 15 hodin, jinak po domluv�. Z�mek byl uzav�en zd� s bastiony, p��kop napln�n vodou. Na z�padn� stran� bylo p�edhrad� s pivovarem a pek�rnou, p�edhrad� od z�mku odd�leno zd� s brankou. Rod Gryspek� poch�zel z Tyrol; stavebn�k z�mku byl v�rn�m p��vr�encem Habsburk�, od roku 1532 tajemn�kem c�sa�e Ferdinanda I., �sp�n� podnikatel. Jeho potomci se po�e�tili, stali se protestanty a za odboj jim byl rozs�hl� majetek Habsburky konfiskov�n. Dramatickou ud�lost s �dajnou hromadnou sebevra�dou Gryspek� na zdej��m z�mku po zam�tnut� ��dosti o milost zpracoval obrozeneck� spisovatel Jan Marek v novele Noc na Kace�ov�; tato ud�lost byla zhudebn�na J. Bartovsk�m v symfonick� b�sni Kace�ov. Hrobka Gryspek� v nedalek�ch Kralovic�ch.

           


Libl�n: prv� zm�nka je z roku 1181. Ve 14. a 16. stolet� n�le�el k bl�zk�mu hradu Lib�tejn, kter� byl husity dvakr�t bezv�sledn� oblehnut. M�n� chr�n�n� Libl�n byl v�ak vyp�len a zanikl. Pak zde a� do roku 1700 existoval jen dv�r. Ves obnovili a� �tampachov�, kte�� sem p�ivedli ��st n�meck�ch obyvatel ze sv�ho panstv� ve Val�i, V roce 1904 byl Libl�n pov��en na m�stys. V 19 stolet� v okol� t�ba vitriolov� b�idlice, zde se zpracov�vala na kyselinu s�rovou. Po roce 1800, za Wurmbrand�. doch�z� k po�e��ov�n� Libl�na Obyvatelstvo se �ivilo hlavn� zem�d�lstv�m a ovocn��stv�m, zvl�tnost� bylo p�stov�ni vla�sk�ch o�ech�. Malou obc� z�stal podnes (p�edev��m rekreace).

Za Ledebur� postaven v letech 1770-80 pozdn� barokn� z�mek, v letech 1847-57 klasicistn� p�estav�n� (nyn� domov d�chodc�). Je spojen� mostem s barokn�m kostelem sv. Jana Nepomuckeho z let 1751-52. K z�mku p�il�h� anglick� park s barokn�mi plastikami -Kalv�rie (1731) a Ecce homo (1722). Na �kole pam�tn� deska J. Jind�icha Marka (1803-53), zn�m�ho sp�e pod liter�rn�m jm�nem Jan z Hv�zdy, spolutv�rce �esk�ho historick�ho rom�nu. Pr�zdniny zde tr�vil u sv�ho str�ce (�p. 49) mlad� Jan Neruda.

           


Lib�tejn: z��ceniny gotick�ho hradu o n�m� je prv� zm�nka z r. 1367 - tehdy byl majitelem Tista z Hed�an. Od konce 14. stolet� do roku 1510 s�dlem Lib�tejnsk�ch z Kolovrat. V roce 1425 oblehnut husity, hrozilo vyhladov�n�, av�ak nedobyt. Okoln� str�n� p�evy�uj� hrad, proto koncem 15. stolet� vybudov�no p�edsunut� opevn�n�, severn� a ji�n� ba�ta. V� se zaoblen�mi rohy, p�vodn� p��stupn� vchodem v poschod�, si zachovala, krom� krov�, svou v��ku. Z obou pal�c� a druh� hranolov� v�e dochov�na torza. Zbytky hradeb. Hospod��sk� objekty v p�edhrad� - kon�rna, pivovar, kov�rna aj. zanikly beze stop. Hrad od poloviny 16. stolet� neob�v�n, v roce 1590 se z��tily st�echy. V roce 1639 vyp�len �v�dsk�m vojskem.

           


Nynice: n�ves je typem tzv. okrouhlice se statky t�sn� semknut�mi a jedinou p��stupovou cestou s branou. Barokn� kaple svat� Kate�iny z let 1699-1701. Zd�n� klasicistn� statky z konce 19. stol. (�p. 18,20). Prav�k� poh�ebi�t� z doby bronzov� a star�� doby �elezn� hal�tatsk�), asi 900-500 p�. n. l. Vesnick� pam�tkov� z�na.

           


Plan�: p�vodn� gotick� kostel Nanebevzet� Panny Marie (n�st�nn� malby z konce 14. stolet�) se sochou svat� Barbory v interi�ru (kolem roku 1500). V letech 1752-53 barokizov�n, ze stejn� doby poch�z� i fara.

           


Radn�: Hal�tatsko-lat�nsk� hradi�t� s trojit�m valem, os�dleno i Slovany (n�lezy keramiky). V�chodn� mohylov� poh�ebi�t�.

           


Rohatiny: vyhl�en� roku 1978 zauj�m� zalesn�n� �dol� Kralovick�ho potoka, ��ste�n� i doln� St�ely

           


St�ela: tok odvod�uj�c� �zem� severn�ho Plze�ska a d�l Karlovarska. Pramen� na Tepelsk� plo�in�, po 97,4 km se p�ed Libl�nem zleva vl�v� do Berounky. Od Chy�e a� k �st� prot�k� hlubok�m ka�onovit�m �dol�m, rekrea�n� obl�ben�m ji� po 1. sv�tov� v�lce. V okol� Doln�ho hradi�t� podnes zachov�ny prost� trampsk� sruby z t� doby. Vod�cky vyhled�van� tok, sj�zdn� od �lutic. WW1 (66. km)