Projděte se po nejkrásnějším vídeňském bulváru a obdivujte výkladní skříň někdejší monarchie na Dunaji... Roku 1857 byly odstraněny městské hradby s baštami a v následujících letech vznikala kolem historického centra města tato velkoryse dimenzovaná ulice s reprezentativními veřejnými stavbami, soukromými paláci, náměstími a parky, památníky a elegantními kavárnami.

Tip: Projeďte si okruh kolem Starého Města tramvají 1 nebo 2 (Okružní linky - tzv. "Ring-Linien"). Nezapomeňte si prohlédnout budovu Postsparkasse (poštovní spořitelny) od Otty Wagnera, Muzeum užitého umění, Městský park, Státní operu,

webové stránky města Vídně

Navštivte bývalou letní rezidenci císařovny Sisi. Barokní objekt láká kouzelnými zahradami, palmovým skleníkem Palmenhaus, kavárnou Gloriette a také zoologickou zahradou. Prožijte v Schönbrunnu celý den: navštivte výstavní prostory propojené do velkého okruhu "Grand Tour" s audioprůvodcem, prohlédněte si pokoje císařovny Marie Terezie vyzdobené J.W. Berglem (Berglzimmer), prozkoumejte zahradní labyrint (Irrgarten).

Schönbrunn byl nejprve letní rezidencí císařského dvora: v roce 1830 se tu narodil císař František Josef (vládl 1848 - 1916), který žil stejně spartánsky jako vojáci jeho armády; poslední léta svého života trávil výhradně v tomto zámku. Dva roky po jeho smrti v roce 1918 přešel zámek do správy nové republiky a od té doby patří díky svému historickému významu, krásné poloze a velkolepému architektonickému vybavení mezi hlavní pamětihodnosti Vídně.

webové stránky města Vídně

Hofburg byl původně středověkým hradem; dnes ho připomíná pouze hradní kaple. S narůstající mocí Habsburků a zvětšováním ovládaného území se z něho postupně stala velkolepá rezidence. V dnešním Hofburgu sídlí spolkový prezident, konají se tu vystoupení Vídeňského chlapeckého sboru i lipicánů Španělské jízdárny, nachází se tu významné kongresové centrum, veřejně přístupné sbírky a výstavní prostory: Stříbrná komnata a Císařské apartmány.

V nejmladší a nejmonumentálnější části Hofburgu tzv. Novém hradu (Neue Burg) (1881 až 1913) se nachází Národopisné muzeum a pobočky Uměleckohistorického muzea: Efezské muzeum s uměleckými díly z antické Malé Asie, Muzeum lovu a zbraní (Hofjagd und Rüstkammer) - druhé největší muzeum svého druhu na světě a Sbírka starých hudebních nástrojů.

Tip: Jen několik kroků od Hofburgu najdete v Kapucínské kryptě místo posledního odpočinku císařů.

webové stránky města Vídně

Z nejstarší stavby kostela sv. Štěpána z 12. století se nezachovaly žádné památky. Západní fasáda s obří branou a věžemi pochází z druhé pozdně románské stavby (1230 - 1263). V letech 1304 - 1340 vznikla první část gotické novostavby - Albertinský pěvecký chór. Vévoda Rudolf IV. Habsburský řečený "Zakladatel" položil roku 1359 základní kámen k pozdně gotickému rozšíření stavby, které zahrnovalo zvětšení středové části kostela a výstavbu gotických věží. Jižní věž o výšce 136,7 m, které Vídeňáci říkají "Steffl", byla dokončena roku 1433 a stala se symbolem Vídně.

Po roce 1511 byly zastaveny práce na severní věži. Nedokončená gotická věž o výšce 68,3 m byla dostavěna ve stylu renesance až v letech 1556 - 1578. Zarážející asymetrie věží dodává dómu sv. Štěpána jeho charakteristickou podobu. V 17. a 18. století dostal dóm barokní oltáře; malba na zvýšeném oltáři zobrazuje ukamenování sv. Štěpána, prvního křesťanského mučedníka a patrona chrámu.

webové stránky města Vídně

Ať už vyhledáte tento symbol města na výpravě po stopách "Třetího muže" nebo se prostě jen chcete pokochat výhledem na město z výšky 64,75 m - až poté, co se na něm svezete, můžete říci, že jste skutečně byli ve Vídni! Obří kolo postavil v letech 1896 - 1897 anglický inženýr Walter Basset a ve své době nebylo žádným unikátem. Podobná kola byla na konci devatenáctého století velice populární a Basset je vybudoval i v Chicagu, Londýně, Blackpoolu a Paříži.

Zatímco kola v těchto městech se už dávno ocitla ve šrotu, vídeňský exemplář se ještě stále otáčí a stal se symbolem města. Stejně jako dříve nabízí svým pasažérům nádherný výhled na Vídeň a její okolí. Kolo se otáčí rychlostí 0,75 m/s

webové stránky města Vídně

Zhlédněte slavný obraz Gustava Klimta "Polibek" a významná díla Schieleho a Kokoschky. Pokochejte se nádherou barokního zámku a jeho rozsáhlé zahrady. Princ Evžen Savojský (1663-1736), slavný vojevůdce a milovník umění si nechal zahradní palác Belvedere vystavět Johannem Lukasem von Hildebrandt jako letní rezidenci před branami tehdejšího města. Toto mistrovské dílo baroka sestává ze dvou zámeckých objektů (Horní a Dolní Belvedere) a dnes je sídlem Rakouské galerie.

Horní Belvedere:

Rakouské a mezinárodní umění 19. a 20. století. Největší sbírka děl Klimta a Kokoschky, přední díla Schieleho a fracouzského impresionismu, nejvýznamnější sbírka děl éry vídeňského biedermeieru (Waldmüller, Amerling, Fendi) a dále obrazy Romaka, Makarta, Boeckla, Wotruby, Hausnera, Lehmdena, Hundertwassera a mezi jinými vrchol stálé expozice: Klimtovy "zlaté" obrazy "Polibek" a "Judita".

Dolní Belvedere:

Muzeum baroka a Muzeum středověkého umění (Oranžérie). Muzeum baroka vlastní největší sbírku děl Maulbertsche, Messerschmidta a Donnera, mimo jiné též originální figury z Donnerovy kašny na ulici Neuer Markt. Muzeum středověkého umění se nachází v oranžérii Dolního Belvederu. Mezi románskými a gotickými dřevořezbami a oltářními obrazy vynikají díla mistrů pozdní gotiky Michael Pachera, Ruelanda Frueaufa staršího a Conraida Laiba.

webové stránky města Vídně

Císařská hrobka (Kaisergruft) se nachází pod kostelem Kapucínů (Kapuzinerkirche) a byla určena pro příslušníky rakouského panovnického rodu. V kryptě se pohřbívá od roku 1633. Místo svého posledního odpočinku zde nalezlo 146 šlechticů, z toho 12 císařů, jakož i 19 císařoven a královen. Nádherná dvojitá rakev pro Marii Terezii a jejího chotě, císaře Fratiška Štěpána I. Lotrinského je dílem Balthasara Ferdinanda Mollse. Ostře s ní kontrastuje prostá rakev jejich syna Josefa II. Posledním zde pochovaným císařem byl František Josef I. (1916). V hrobce, o kterou pečují kapucíni se nacházejí také sarkofágy císařovny Alžběty a korunního prince Rudolfa. Srdce Habsburků byla v letech 1637 až 1878 pohřbívána v "hrobce srdcí" (tzv. Herzgruft) v Augustiniánském kostele.

webové stránky města Vídně

Vídeňská Státní opera (Wiener Staastoper)

Vídeňská Státní opera je jednou z nejvýznamnějších operních scén na světě; můžete si zde vychutnat skutečně rozmanitou nabídku. Program renomované scény se mění každý den a nabízí po 300 dní v roce na padesát oper a dvacet baletů. Špičkoví mezinárodní interpreti, režiséři a scénografové se těší na to, jak představí erudovanému a kritickému vídeňskému publiku své umění. Významní hudebníci udávali tón i na seznamu ředitelů tohoto úctyhodného zařízení na vídeňské Okružní třídě (Ringstrasse): např. Gustav Mahler (1897 - 1907), Richard Strauss (1919 - 1924), Herbert von Karajan (1956 - 1964) a Claudio Abbado (1986 - 1991).

Repertoár Státní opery obsahuje působivý průřez celou paletou operní tvorby - kromě jiných Aidu a Falstaffa Giuseppa Verdiho, Mozartovu Kouzelnou flétnu a Cosi fan tutte, Daphne Richarda Strausse, Prsten Nibelungů a Mistry pěvce norimberské od Richarda Wagnera, Rossiniho Lazebníka sevillského a Pucciniho Toscu a La Boheme.

Budova sama byla postavena v letech 1863 až 1869 jako jedna z prvních nádherných staveb na nově zřízené Okružní třídě (Ringstrasse). Projekt tehdejšího c. k. Dvorního operního divadla pochází od dvojice architektů Augusta Sicarda ze Sicardsburgu a Eduarda van der Nüll.

Jednou ročně se jeviště a parket Státní opery promění na jedinou noc ve velkou tančírnu - při vídeňském Plesu v opeře. V přítomnosti spolkového prezidenta zahajuje ples plesů více než stovka debutantských párů v dlouhých večerních róbách popř. ve fraku a sálem se šíří závan atmosféry někdejší éry vládnoucí na Okružní třídě (Ringstrasse)... Při prohlídkách s průvodcem můžete nahlédnout i za kulisy překrásné budovy Opery.

Vídeňská Lidová opera (Wiener Volksoper)

Lidová opera je druhým největším operním domem ve Vídni. Kromě velkých oper a láskyplné péče o vídeňskou operetu ze "zlaté" a "stříbrné" éry tohoto žánru jsou zde na programu strhující muzikály a - už delší dobu - moderní baletní představení. Lidová opera je velkou vídeňskou operní, operetní, muzikálovou a taneční scénou, která vedle oper 18., 19. a 20. století nabízí ročně více než 100 provedení operet, klasických muzikálů, současného tance a koncertů.

Ve zhruba 300 představeních je na programu 35 různých produkcí - v současné době kromě jiných Vídeňská krev, Veselá vdova, My fair lady, Anatevka, La Boheme, Kouzelná flétna a Faust a Markétka. U vybraných operet a muzikálů přibližují titulky v angličtině neněmecky mluvícím návštěvníkům děj, neboť: "Celý svět miluje operetu!". Dnešní Lidová opera byla v roce 1898 otevřena pod názvem "Císařské jubilejní městské divadlo" jako čistě činoherní scéna. V roce 1903 byly do herního plánu začleněny i opery a zpěvohry. Vystupovali zde světově proslulé pěvkyně a zpěváci jako Maria Jeritza, Leo Slezak a Richard Tauber, jako dirigent místní scény působil Alexander Zemlinsky. V září 2003 převzal od Dominiqua Menthy řízení repertoárového divadla s 1 400 místy Rudolf Berger, bývalý ředitel opery ve Štrasburku. Hudebním ředitelem se stal francouzský dirigent Marc Piollet, balet Lidové opery vede italský choreograf Giorgio Madia.

webové stránky města Vídně