Siena podle turistického průvodce Marco Polo – Toskánsko, 2002

 

 

Siena (55 000 obyvatel) se tyčí na třech návrších, obklopena bujnou krajinou s vinicemi a olivovými háji. Město si uchovalo středověký gotický vzhled, který je zvlášť nápadný v uličkách stupajících k dómu či v ulicích klesajících k náměstí mušlovitého tvaru Il Campo, kde stojí proslulá radnice s věží, v mnoha úzkých schodištích, ozdobých obloucích, zasněných náměstíčkách a charakteristických domech z červených pálených cihel. Na třech hlavních ulicích – Via di Citta, Banchi di Sopra a Banchi di Sotto – které se hvězdicovitě táhnou po návrších k náměstí Piazza del Campo, stojí velké šlechtické paláce a nacházejí se tam elegantní obchody. Na těchto pozvolna klesajících či stoupajících ulicích se mohou příjemně procházet i ti, jimž dělají potíže strmé uličky. Na nejvyšším bodě města (365 m. n. m.) se majestátně tyčí gotický dóm z černého a bílého mramoru, na protějším návrší, směrem k severozápadu, mohutná cihlová bazilika San Domenico a na severovýchodě stojí, rovněž v dominantní pozici, kostel San Francesco. Siena má 700 let starou univerzitu a Accademia Chigiana je jednou z nejznámějších a nejproslulejších italských hudebních škol.

 

Počátky Sieny nejsou zcela jasné, jisté je pouze, že ji založili Římané na místě etrusko-galské osady a že tady existovala římská kolonie Sena Julia. Ta se však rozvíjela jen pomalu zřejmě i proto, že ležela daleko od hlavních římských silnic, které probíhali po pobřeží či údolím řeky Chiany. Proto se zde i křesťanství rozšířilo teprve na konci 4. století. V 8. století sem přišli franští úředníci a vytvořili zde první sienskou šlechtu, která v celém okolí zakládala kláštery a hrady. Na počátku 13. století se město rozrostlo a jeho moc se zvětšila. Ve středověku Siena věrná císaři válčila do roku 1555 s Florencií oddanou papeži. Po krutých bitvách a místních povstáních byli sieňané dne 17. dubna 1555 definitivně poraženi. Roku 1559 se město dostalo pod nadvládu medicejského vévody Cosima I. a sdílelo od této chvíle osudy celého Toskánska. Roku 1859 se Siena jako první toskánské město začlenila do právě založeného státu Itálie. Hlavními zdroji příjmů jsou dnes obchod se zemědělskými produkty a především stále větší turistický ruch.

 

PAMĚTIHODNOSTI

 

Il Campo

 

Ovál mušlovitého náměstí lemují kavárny a restaurace sídlící v gotických palácích. Náměstí dlážděné červenými cihlami ve vzoru rybí kosti je rozdělené devíti býlími travertinovými pruhy, které se stýkají na nejhlubším místě  svažujícího se náměstí před radnicí Palazzo Pubblico. Na nejvyšším místě náměstí stojí kašna Fonte Gaia. Dostat vodu až na hlavní sienské náměstí byl tehdy vynikající technický výkon, který obyvatelé přivítali velikým jásotem. Dnešní (druhou) kašnu navrhl roku 1412 Jasopo della Quercia, jehož původní mistrovské reliéfy, hlavní dílo italského sochařství na přechodu od gotiky k renesanci dnes vystavuje Palazzo Pubblico. Toto náměstí, zřejmě nejkrásnější v Itálii, bylo od ranného středověku světským centrem Sieny: tady lid usiloval o svá práva, tady se konaly turnaje a závody, tady se odehrávaly nejdůležitější události v dějinách města, včetně smutného okamžiku, kdy vládu nad Sienou převzala medicejská Florencie. Toto podrobení město a jeho obyvatelé strpěli, ale nikdy se s ním nesmířili – tak velká byla jejich touha po svobodě. Ještě dnes se zde dvakrát ročně pořádá proslulé Palio, závody jezdců na koních, reprezentujících jednotlivé městské čtvrti (contrade).

 

Duomo Nuovo

 

Když Siena na počátku 14. století zažívala období velkého bohatství, rozhodla Rada devíti, městská vláda složená z devíti bohatých obchodníků, zvětšit dóm tak, že by dosavadní stavba byla jen příčnou lodí nového, většího kostela. Prostor mezi jižní stěnou dómu a vysokým obloukem se měl stát hlavní lodí nového dómu. Stavba byla zahájena roku 1339, ale roku 1348, kdy mor zdecimoval obyvatelstvo Sieny na jednu třetinu, musely být stavební práce zastaveny. Uzavřením tří pravých postranních lodí arkád vznikly prostory, v nichž bylo roku 1870 zřízeno Museo dell´Opera Metropolitana kde jsou vystaveny mramorové sochy Giovanniho da Pisano a důležité obrazy umělců sienské školy – Simona Martiniho, Taddea di Bartolo, Ambrogia Lorenzettiho a dalších. Největším pokladem je však slavná „Maesta“ (1308-11) od Duccia di Buoninsegna. Z muzea lze vystoupit na fasádu nového dómu, odkud je nádherný panoramatický výhled. 16. březen- srpen denně 9-19:30 hodin, říjen 9-18, listopad-15. březen 9-13.30 hodin.

 

Duomo Santa Maria

 

Fasáda od Giovanniho Pisana připomíná velké francouzské katedrály. Interiér dómu nás ohromí černými a bílými mramorovými pruhy – barvami Sieny. V chóru se nacházejí nádherně vyřezávané lavice a nad chórem obdivujeme okna, která vznikla na konci 13. století podle návrhu Duccia di Buoninsegna. Mramorová kazatelna (1266-68) s realisticky vypracovanými basreliéfy, spočívající na devíti sloupech, je společným dílem Nicolo Pisana, jeho syna Giovanniho a Arnolfa di Cambio. Jedinečný však je dóm díky mramorové podlaze rozdělené do 56 různě velkých polí s vyobrazeními Sibyl a biblických výjevů. Nejstarší scény z počátku 5. století byly do mramoru vyryty a rýhy bylyvyplněny dehtem, pozdější obrazy jsou intarzie z různobarevných kousků mramoru.

 

V levé postranní lodi se nachází vchod do knihovny Liberia Piccolomini, kterou dal zřídit Francesco Todeschini Piccolomini, pozdější papež Pius III, na památku svého strýce Pia II. a k uložení jeho sbírky rukopisů. Na freskách od Pinturicchia jsou vyobrazeny výjevy ze života Pia II. Pod dómem se nachází baptisterium San Giovanni z roku 1316, vyzdobené rovněž Pinturicchiovými freskami. Kromě nich tam uvidíme šestibokou křtitelnici s pozlacenými reliéfy od Donatella, Jacopa della Quercia a dalších. Polovina března-říjen denně 7.30-19.30 hodin, listopad-polovina března 7.30 až 13 a 14.30-17 hodin, Piazza del Duomo / Piazza San Giovanni.

 

Forte di Santa Barbara

 

Z parku bývalé medicejské pevnosti je zvlášť krásný výhled na Staré město rozkládající se nu pro­tějším návrší. Piazza La Lizza

 

Paláce

 

Prohlédnout bychom si měli přede­vším Palazzo Piccolomini delle Papesse, jeden z mála renesančních pa­láců ve městě, jenž má gotický ráz, a Palazzo Salimbeni ze 14. století včetně paláců Spannocchi a Tantucci, které stojí po jeho boku. Je síd­lem roku 1472 založené, nejstarší a dosud existující banky na světě, která se jmenuje Monte dei Paschi di Siena. Archiv banky, vedený a ne­ustále doplňovaný od jejího založe­ní, si můžeme na požádání prohléd­nout (tel. 05 77 29 45 99 nebo 05 77 29 67 53), Piazza Salimbeni

 

Palazzo Chigi-Saracini

 

Palác s věží s cimbuřím a trojdílný­mi okny, jehož stavba začala ve 12. století, považují mnozí za nej­krásnější ve městě. Dnes v něm síd­li Accademia Musicale Chigiana, dá­le velká knihovna a sbírka obrazu a je zde i barokní koncertní sál. In­formace o Sienských hudebních týdnech podává Accademia Musicale Chigiana, Via di Cittá, 89, 53100 Siena, tel. 057 72 20 91, fax 05 7728 81 24, www.chigiana.it

 

Palazzo Comunale a Museo Civico

 

Palác byl postaven v letech 1268 až 1342 jako městská radnice. Jeho vý­zdobou  byli  pověřeni  nejslavnější umělci sienské školy. Nejvýznam­nější fresky jsou v sálech druhého poschodí, kde sídlí Museo Civico: „Pů­sobení dobré vlády na město a zemi" a bohužel těžce poškozená freska „špatné vlády" od Ambrogia Lorenzettiho (1337) v Sále della Pace. Ve vel­kém Sale dell Mappamondo se na­chází „Maesta" od Simona Martiniho a velká freska „Guidoriccio" (1328). Věž Torre del Mangia, vyso­ká 88 metrů, z níž je nejhezčí pohled na město a okolní pahorky, byla po­stavena v letech 1338-1348, Cappel­la di Piazza ve tvaru lodžie u její pa­ty pochází z roku 1352. Návštěvní hodiny se mění podle sezóny, Palaz­zo Comunale listopad-polovina břez­na denně 10-18.30, polovina března až říjen 10-19 (červenec-srpen do 23) hodin, Torre del Mangia listopad-polovina března denně 10-16, polo­vina března-říjen 10-19 (červenec až srpen do 23) hodin, Piazza del Campo.

 

Sanť Agostino

 

V augustiniánském kostele po­staveném roku 1258 se nacházejí tři vzácné obrazy od Pietra Perugina („Ukřižování"), Ambrogia Lorenzettiho („Madona") a Giovanniho Sodo­my („Svatí tři králové"). Od kostela je také překrásný panoramatický vý­hled. Prato di Sanť Agostino.

 

San Domenico

 

Z prostranství před jednolodní cihlovou bazilikou se otvírá jeden z nejhezčích pohledu na celou Sienu. Stavba velkého kostela začala roku 1226 a do roku 1465 byla stále rozši­řována. V sálovém interiéru se do­chovaly vzácné fresky od Sodomy s výjevy ze života sv. Kateřiny Sien­ské, jejíž hlava je vystavena v relikviáři vedle hlavního oltáře. Piazza San Domenico.

 

San Francesco

 

Za výstup k tomuto kostelu nás odmění pohled na nádherné fresky od Ambrogia Lorenzettiho. Vedle kos­tela stojí Oratorium San Bernardi-no z 15. století, vyzdobené rovněž krásnými freskami od Sodomy a Be-ccafumiho. Piazza San Francesco.

 

MUZEA

 

Archivio di Stato a Museo delle Tavole di Biccherna

 

V Palazzu Piccolomini, které posta­vil roku 1469 Bernardo Rossellino, dnes sídlí státní archiv opatřující asi 62 000 pergamenů a cca 140000 historických svazků spisů doku­mentujících dějiny města. V Museu delle Tavole di Biccherna, které k ar­chivu patří, si můžeme prohlédnout 105 ručně malovaných dřevěných desek, do nichž byly až do 18. stole­tí vázány knihy, v nichž se zazna­menávaly veřejné výdaje. Desky jsou dílem slavných malířů přísluš­né epochy. Archiv a muzeum jsou v současné době kvůli renovaci za­vřené, Banchi di Sotto, 52.

 

Centro di Arte Contemporanea

 

Nejnovější muzeum současného umění v Toskánsku, které doplňu­je videotéka a Cybercafé, bylo otev­řeno ve starém Palazzu delle Pa-pesse z 15. století. Denně 12-19 ho­din, Via di Cittá, 126.

 

Museo Archeologico Nazionale

 

Ve špitále nazvaném Spedale San­ta Maria della Scala ze začátku 13. století bylo roku 1996 zřízeno archeologické muzeum. Polovina března-říjen a 23. prosinec-7. leden Po-So 10-18, jindy 10.30-16.30 ho­din, každou 2. a 4. Ne v měsíci 10 až 13 hodin, Piazza Duomo

Museo di Storia Naturale.

 

Zde najdeme také Museo Geomine-ralogico, Museo Paleontologico a Museo Zoologico. Všechna muzea sídlí v bý­valém klášteře, vedle něhož se pro­stírá Orto Botanico. kolem roku 1588 založená botanická zahrada sienské univerzity pečující o mno­ho druhu  rostlin. Muzea: Po-Pá 9-13 a 15-18 hodin, Prala Sanť Agostino, 4; zahrada: Po-Pá 8-12.30 a 14.30-17.30 hodin, So 8-12 hodin. Via Pier Andrea Mattioli, 4.

 

Pinacoteca Nazionale a Collezione Spannocchi

 

V gotickém Palazzu Buonsignori sídlí jedno z nejvýznamnějších tos­kánských muzeí. Vystavuje na 700 deskových obrazu podávajících do­konalý přehled o historii sienského malířství 12.-16. století. Ve sbírce Spannocchi se nacházejí obrazy ze severní Evropy. Út-So 8.15-19.15, Ne, Po a v zimním pololetí 8.30 až 13.30 hodin, Via San Pietra, 29.

 

 

 

Siena podle serveru www.italie-online.cz

 

 

Hlavní sienské památky jsou soustředěny ve spleti úzkých uliček v okolí Piazzy del Campo ve tvaru lastury, která se řadí k největším středověkým náměstím v Evropě. Rozkládá se přímo v srdci sedmnácti městských „contrade“ (čtvrtí), jejichž odvěká vzájemná rivalita vytryskne na povrch dvakrát ročně při proslulém Paliu. Sieňané jsou rodné contradě věrni doslova až za hrob. Při procházce uličkami spatříte zvířecí znaky jednotlivých čtvrtí takřka na každém kroku. Díky poloze na kopci nabízí město kouzelná skrytá zákoutí a bezpočet překvapivých výhledů.


V Sieně jako by se zastavil čas. Tento odvěký soupeř Florencie si uchoval vznešenost a lesk éry největší slávy (1260 – 1348). Prohlídku historického centra nejlépe začněte na Piazze del Campo a okolní spleti středověkých uliček.


Piazza del Campo – nejkouzelnější italské náměstí leží na místě římského fóra a v minulosti sloužilo převážně jako hlavní sienské tržiště. Současnému tvaru se začalo přibližovat v roce 1293, kdy Rada devíti – tehdejší vládní orgán Sieny – postupně skupovala pozemek s cílem vytyčit na něm impozantní veřejné náměstí. Cihelná dlažba byla položena roku 1327 a poslední o dvaadvacet let později. Devět segmentů vyjadřuje moc Rad devíti a symbolizuje ochranné záhyby pláště Panny Marie. Od té doby se náměstí stalo centrem veškerého dění ve městě, dějištěm poprav, býčích zápasů a dvakrát ročně i Palia, festivalu, jehož hlavní atrakcí jsou dostihy na neosedlaných ořích. Dnes náměstí lemují kavárny, restaurace a pěkné středověké paláce. Nejpyšněji se vypíná Palazzo Pubblico (1297 – 1342) s věží Torre del Mangia, postavenou v roce 1348. Tento impozantní architektonický soubor zastiňuje nevelkou kašnu Fonte Gaia na severním okraji náměstí. Je kopií originálu, zhotovenou v 19. století. Původní ztvárnil Jacopo della Quercia v letech 1409 až 1419. Skulptury znázorňující „Ctnosti“, „Adama a Evu“ a „Madonu s dítětem“ (originály se nacházejí v zadní lodžii Palazza Pubblico). Kašnu dnes napájí pět set let starý akvadukt.


Palazzo Pubblico (Piazza del Campo 1, telefon 0577 – 292263) – třebaže Palazzo Pubblico dodnes slouží jako městská radnice, jeho středověké síně jsou přístupné veřejnosti. Sídlí v nich totiž Museo Civico (otevřeno denně). Hlavní zasedací síň Sala del Mappamondo obdržela jméno podle mapy světa, kterou namaloval Ambrogio Lorenzetti v raném 14. století. Jednu stěnu pokrývá nedávno zrestaurovaná freska „Maesty“ (1315) od Simona Martiniho, jež zachycuje Pannu Marii v majestátu jako Královnu nebes, obklopenou apoštoly, světci a anděly. Naproti spatříte fresku (připisovanou Simonovi Martinimu, ale pocházející asi z pozdější doby) žoldáka „Guidiriccia da Fogliano“ (1330). Stěny sousední kaple zdobí fresky ze života Panny Marie (1407) od Taddea di Bartolo a chórové lavice (1428) mají dřevěné desky intarzované biblickými výjevy. Sala della Pace ukrývá slvanou „Alegorii Dobré a Špatné vlády“. Tato dvojice fresek od Ambrogia Lorenzettiho (dokončená v r. 1338) tvoří jeden z nejvýznamnějších cyklů středověkých profánních maleb. Zatímco na fresce Dobré vlády městský život vzkvétá, malba Špatné vlády znázorňuje ulice překypující odpadky a trosky budov.


Sala del Risorgimento se honosí freskami z pozdního 19. století. Zobrazují události vedoucí ke sjednocení Itálie za krále Viktora Emanuela II.


Na palácovém nádvoří se nalézá vchod do obrovské zvonice Torre del Mangia (otevřeno denně) vysoké 102 m. Je důležitou dominantou Sieny. V letech 1134 a 1148 ji postavili bratři Muccio a Franceso di Rinaldo a byla nazvána po prvním zvoníkovi, jehož zahálčivost mu vynesla přezívku „Mangiaguadagni“ (doslova „sněz zisky“). Na vrchol, odkud se vám naskytne pohled na toskánskou krajinu, vede 505 schodů.


Casa di Santa Caterina (Costa di Sant´Antonio, telefon 0577 – 44487, otevřeno denně) – patronka Sieny sv. Kateřina (1347 – 80) – občanským jménem Benincasová – byla dcerou obchodníka. V osmi letech se zasvětila Bohu a měla mnoho vidění. Později se jí vytvořila dokonce stigmata. Podobně jako její jmenovkyně sv. Kateřina Alexandrijská prý byla zasnoubena s Ježíškem. Toto vidění se stalo námětem mnoha uměleckých děl. Výmluvností přiměla papeže Řehoře XI. vrátit sídlo papežství v roce 1376 – po 67 letech exilu v Avignonu – zpět do Říma. Svatá Kateřina zemřela v Římě a byla kanonizována roku 1461.


Dnes Kateřinin dům obklopují kaple a křížové chodby, mimo jiné také kostel Ukřižování, vybudovaný v roce 1623 v jejím sadu jako schránka pro Ukřižování z pozdního 12. století, před nímž se jí roku 1375 objevila stigmata. Dům dekorují scénky příběhů z jejího života od různých umělců, mezi nimiž nechybí ani Kateřininy současníci Francesco Vanni a Pietro Sorri.


Palazzo Piccolomini (Via Banchi di Sotto 52, telefon 0577 – 247145, otevřeno Po – So dopoledne) – nejimpozantnější soukromý palác v Sieně postavil v 60. letech 15. století pro zámožnou rodinu Piccolominiů florentský architekt a sochař Bernardo Rossellino. V současnosti je tu umístěn sienský státní archív, účetní knihy a daňové dokumenty ze 13. století. Dřevěné desky, do nichž byly vázány daňové a účetní záznamy, zkrášlili malbami jedni z nejpřednějších umělců své doby. Výsledky jejich práce si můžete prohlédnout v Sale di Congresso. Často jsou na nich zachyceny sienské veduty nebo historické události.


Z dalších exponátů uveďme například závěť přisuzovanou Boccacciovi a smlouvu radních s Jacopem della Quercia na ztvárnění Fonte Gaia.


Pinacoteca Nazionale (Via San Pietro 29, telefon 0577 – 281161, otevřeno denně) – tuto obrazárnu najdete v Palazzu Buonsignori ze 14. století. Obsahuje sbírku obrazů sienské školy, uspořádaných chronologicky od 13. století po manýrismus (1520 – 1600). K největším skvostům patří Duciova „Madona františkánů“ (1285) a mistrovské dílo Simona Martiniho „Požehnaný Agostino Novello a čtyři z jeho zázraků“ (kolem 1300). „Dva pohledy“ od Pietra Lorenzettiho ze 14. století představují jedny z prvních ukázek krajinomalby. „Klanění pastýřů“ (1510) od Pietra da Domenico dokládá, jak silný vliv mělo byzantské umění na sienské malířství ještě dlouho poté, co se renesance rozšířila o ostatních částí Evropy.


San Domenico (Piazza San Domenico, otevřeno denně) – ve zlaceném tabernáklu na oltáři kaple sv. Kateřiny Sienské (1347 – 80) v rozlehlém gotickém kostele San Domenico (stavba zahájena roku 1226) uvidíte neporušenou hlavu patronky Sieny. Kaple byla vybudována v roce 1460 právě proto, aby uchovávala tuto vzácnou relikvii. Napravo i nalevo od oltáře si prohlédněte fresky od Sodomy, líčící Kateřinu v různých náboženského vytržení. Kostel se pyšní jediným autentickým portrétem sv. Kateřiny, který vytvořil její přítel Andrea Vanni.



Sienský dóm – (1136 – 1382) se řadí k ohromným katedrálám v Itálii. Jedná se o strhující směsici plastik, maleb a románsko-gotické architektury nesoucí pisánské prvky. Pokud by se původní plány ze 14. století na vybudování nové hlavní lodi naplnily, dóm by se stal největším křesťanským kostelem. Záměr však nakonec vešel vniveč, neboť v roce 1348 černá smrt vzala s sebou polovinu obyvatel města. Dóm se honosí mistrovskými sochařskými díly Nicoly Pisana, Donatella a Michelangela, krásnou inkrustovanou dlažbou a jedinečným cyklem fresek od Pinturicchia.


Museo dell´Opera del Duomo (Piazza del Duomo 8, telefon 0577 – 283048, otevřeno denně) – část tohoto muzea je věnována plastikám z fasády dómu. Nechybí mezi nimi ani renesanční medailon „Madony s dítětem“ zřejmě od Donatella a několik značně poškozených gotických soch od Giovanniho Pisana a Jacopa della Quercia. Nejcennějším exponátem je však Ducciova ohromná „Maestá“ (1308 – 11), jedna z nejkrásnějších prací sienské školy. Na jedné straně znázorňuje Madonu s dítětem a na druhé výjevy ze života Krista. Původně byla umístěna na hlavním oltáři, který předtím zdobila „Madona s velkýma očima“ (1220 – 30) od neznámého sienského malíře (také vystavena v muzeu).


Fotezza Medicea (Viale Maccari) – tuto rozlehlou cihlovou pevnost vybudoval pro Cosima I. Baldassarre Lanci roku 1560, po porážce Sieny ve válce (1554 – 55) s Florenťany. Po osmnáctiměsíčním obléhání, během něhož zahynulo více než 8000 obyvatel města, zaznamenal bankovní a vlnařský průmysl pokles a veškerá výstavba byla zastavena.


V pevnosti dnes nalezla útočiště Enoteca Italica – vinotéka umožňující návštěvníkům ochutnat i zakoupit víno ze souhrnné nabídky kvalitních značek z celé Itálie.

 

 



Kliknutím se otevře nové okno s mapou celého města

mapa je převzatá ze serveru ViaMichelin
www.viamichelin.co.uk