Dlouhou epochu středověku si písánské loďstvo upevňovalo mocenskou převahu v západním Středomoří. Obchodní cesty do Španělska a severní Afriky přinesly ve 12. století nesmírné bohatství a položily základy vědecké a kulturní revoluci, o níž dodnes svědčí velkolepé stavby, obzvlášť dóm, baptisterium a kampanila (Šikmá věž). S porážkou od Janova roku 1824 však začal úpadek, který ještě uspíšilo zanášení přístavu. V roce 1406 Pisa padla do rukou Florenťanů, ale nejhorší chvíle zažila roku 1944, kdy se stala cílem bombardování spojenců.

Šikmá věž – stavba Šikmé věže (Torre Pendente) byla zahájena roku 1173. Naklánět se začala ještě dříve, než se dohotovilo třetí podlaží v roce 1274. Navzdory mělkým základům spočívajícím v písečném podloží byla v roce 1350 dokončena. Zdánlivě popírajíc zákony přitažlivosti, již po staletí láká návštěvníky, včetně pisánského vědce Gallilea. Z jejího vrcholu uskutečnil proslulé pokusy s rychlostí padajících předmětů. Nedávno se její naklánění povážlivě urychlilo a nyní se odchyluje od svislice o pět metrů. Nadále zůstává uzavřena kvůli restauraci a snaze ji podepřít.

Dóm a baptisterium (Piazza Duomo, telefon 050 – 560921, otevřeno denně) – slavná Šikmá věž je dnes nejznámějším objektem na Capu dei Miracoli (náměstí Zázraků). Původně byla plánována jako kampanila dómu, který začal budovat takřka o sto let dříve (r. 1064) Buscheto. Nyní se dóm řadí k nejkrásnějším památkám v toskánském románském slohu v Toskánsku. Jeho nádhernou fasádu tvoří směsice smetanově zbarvených galerií a umně vyvedených slepých arkád. Buschetův náhrobek se nachází v levém oblouku na hlavním průčelí. K dalším charakteristickým znakům vnějšku patří Portale di San Ranieri (portál do jižního ramene příčné lodi)a bronzové dveře (1180) s reliéfy od Bonnana Pisana, prvního stavitele Šikmé věže. Uvnitř vás jistě zaujme zdobená kazatelna (1302 – 11) od Giovanna Pisana, náhrobek císaře Jindřicha VII. (1315) od Tina da Camaino a mozaika Svrchovanosti Páně (maiestas Domini) v apsidě, kterou v roce 1302 dodělal Cimabue. Práce na kruhovém baptisteriu, půvabném protějšku k dómu, byly zahájeny roku 1152 podle románského návrhu a o sto let později (prodlevu způsobil nedostatek financí) ji v gotickém stylu dokončili Nicola a Giovanni Pisano. Nicola ztvárnil úchvatnou mramorovou kazatelnu (1260) s reliéfy „Narození Páně“, „Klanění tří králů“, „Uvedení Panny Marie do chrámu“, „Ukřižování“ a „Posledního soudu“. Pilíře nesoucí kazatelnu krášlí postav Ctností. Mramorem inkrustovanou křtitelnicí (1246) zhotovil Guido da Como.

Camposanto (Piazza dei Miracoli, telefon 050 – 560547, otevřeno denně) – Camposanto neboli „Posvátné pole“ (hřbitov) je čtvrtým prvkem rozkošného architektonického souboru na Campu dei Miracoli. Mramorové arkády této dlouhé obdélníkové budovy, započaté Giovannim di Simone roku 1278, obepínají půdu údajně přivezenou ze Svaté země. Při bombardování za 2. světové války byly zcela zničeny kdysi slavné fresky, z nichž se dochovaly jen zbytky výjevů z cyklu „Triumf smrti“ (1360 – 80).

Museo dell´Opera del Duomo (Piazza del Duomo 6, telefon 050 – 565047, otevřeno denně) – toto znamenité muzeum zaujímá někdejší kapitulní síň dómu. Opatruje exponáty, jež se dříve nacházely v dómu, baptisteriu na Camposantu. K nejcennějším patří působivý hipogryf z 10. století. Tohoto okřídleného koně se supí hlavou odlili z bronzu maurští umělci. Pisánci jej ukořistili během válek se Saracény. Prohlédnout si můžete také díla od Nicoly a Giovanniho Pisanových, včetně Giovanniho slonovinové „Panny Marie s dítětem“ (1300), vyřezané pro hlavní dómský oltář. Vystavují zde také obrazy, římské a etruské ruiny a další rozmanité poklady.

Muzeo Nazionale di San Matteo (Lungarno Mediceo, Piazza San Matteo 1, telefon 050 – 541865, otevřeno Út – Ne) – toto muzeum sídlí v nedalekém klášteře San Matteo na břehu Arna. V 19. století sloužil klášter dokonce jako vězení. Velká část budovy byla po několik let uzavřená, a tak několik síní nemá žádné číslo a některé exponáty jsou nedostatečně označené. Navzdory tomu muzeum nabízí jedinečný úplný přehled pisánského a florentského umění od 12. do 17. století. První síně jsou věnovány sochařství a ranému toskánskému malířství. K největším skvostům se řadí polyptych „Výjevů ze života sv. Dominika“ od Francesca Traianiho ze 14. století, pěkný polyptych „Madony se světci“ (1321) od Simona Martiniho a socha „Panny Marie kojící“ ze 14. století, která je připisována Andreri Pisanovi, dalšímu zástupci středověké pisánské sochařské školy. Tato polopostava z pozlaceného mramoru zpodobuje Ježíška sajícího z Mariin prsu. V síni č. 6 vás očekává několik opravdových klenotů, například Masaciův „Sv. Pavel“ (1426), zářivá „Madona pokorná“ od Gentila da Fabriano z 15. století a Donatellův relikviář ve tvaru busty „San Rossore“ (1424 – 27). Další místnosti obsahují díla od Guida Reniho, Benozza Gpzzoliho, Rossa nFiorentina a také významný obraz „Ježíše Krista“, přisuzovaný Fra Angelicovi (kolem 1395 – 1455).

Santa Maria della Spina (Lungarno Gambacorti, telefon 050 – 532474, návštěva pouze po dohodě) – střechu tohoto kostelíku hned za mostemPonte Solferino zakončují hrotité gotické vížky, věžičky a baldachýny chránící sochy apoštolů a světců. Ve výzdobě se zrcadlí jeho historie. Kostel byl vybudován v letech 1230 až 1323 jako schránka pro trn (spina) z Kristovy koruny, dar pisánského kupce. Kdysi stál dokonce ještě blíže u řeky, ale v roce 1871 byl kvůli hrozbě záplav přesunut na současné místo.

Piazza dei Cavalieri – na severní straně uzavírá toto náměstí rozlehlý Palazzo dei Cavalieri, domov jedné z nejvěhlasnějších fakult Pisánské univerzity, Scuoly Normale Superiore. Vyniká bohatou sgrafitovou dekorací. V roce 1562 jej projektoval Vasari jako sídlo rytířského řádu Cavalieri di Santo Stefano, založeného Cosimem I. roku 1561. Jezdecká socha znázorňuje právě Cosima I.

Trhy se konají každou středu.

Informační kancelář: Piazza del Campo 56, telefon 0577 – 280551.

 

(text byl převzatý z www.italie-online.cz)