Pokus o vzkříšení alespoň nějakého společenství ztroskotal právě tímto výletem a je třeba
uznat, že všechny podobné snahy jsou spíš bláhové, než reálné. Čas Zběsilých vodopádů je pryč,
i když na adrese www.vodopadi.wz.cz lze ještě najít cosi, co se tak tváří, ale to už se jenom
stejně jmenuje a zapomněli tam vyměnit grafiku a logo s názvem. Teď nedávno jsem se tam byl
podívat a chápu celé tamnější společenství spíš jako sdružení kolem Kachnových plánů, stačí
si přečíst fórum. Na Radeč jsme se vypravili jen ve čtyřech, Andrejka a já a Zabi a Lucka, abychom
se setkali s podzimními barvami a ji uvědomil, jak bláhové je se sdružovat ve věku, kdy jsou důležitější
už dávno jiné cíle. I tak to bylo příjemné, i tak jsme se zasmáli, i tak jsem měl na chvíli pocit, že
zas fungujeme a máme se rádi. O to víc jsem se těšil domů, až z kraje šustícího listí a tichých lesů
ijdu do svého pokoje a budu se moct s Andrejkou posadit do křesla a pouštět si fotografie kdysi tak
príma indiánského kmene. Tohle byla jediná zmínka, kterou lze na Diamantových světech najít.
(30. září 2006, Denny)
