ÚAPéčka ....opravdu se nejedná o sprosté slovo

Územně analytické podklady obcí (ÚAP), familierně nazývaná jako úápka či úápéčka, měla za úkol zpracovat každá obec s rozšířenou působností. Některé obce si ÚAP zpracovávali samy, některé si je nechali zpracovat externí firmou. Termín odevzdání prvních ÚAP na krajský úřad byl stanoven k 31.12.2008. Nebudu se dál rozepisovat o tom co ÚAP obsahují a dalších věcech, které je možno vyčíst ze zákona a budu se rovnou věnovat zpracování ÚAP vlastními silami.

ÚAP ORP Přeštice vlastními silami

Nejprve je nutné si říci, že cesta tvorby vlastními silami není rozhodně častá, pokud tedy mluvíme o kompletním zpracování, včetně rozboru udržitelného rozvoje území a s ním souvisejících kroků. Část ORP si například svými silami zpracovala datovou část (pokud přistoupíme na zjednodušující rozdělení datová a urbanistická část) a „odbornou“ část nechala odborníkům. Důvodů, proč jsme se pokusili o zpracování ÚAP vlastními silami je několik:

Zpracování ÚAP

Získání dat

Abychom mohli něco začít vytvářet, musíme získat relevantní podklady. Zdroje dat a informací bych rozdělil do 4 skupin:

Zpracování dat

Získáná data bylo nutné upravit, aby je bylo možno zařadit do sktruktury datového modelu. Níže uvedený obrázek ukazuje schéma práce při zpracování dat. Odlišné zpracování zálěží na faktu, zda-li do digitální formy převádíme, či již máme data v digitální formě a pouze je upravujeme. Schéma zpracování dat Zpracování probíhalo v programu MiSYS od firmy GEPRO, ovšem je pochopitelně možné zvolit jiné softwarové řešení, princip zpracování bude obdobný.

Problémy při zpracování

Pokud pomineme fakt, že někteří poskytovatelé jednoduše data neposkytli, pak největším problémem zůstává kvalita, či spíše nekvalita dat. Mezi měřítka kvality dat bych zde rozhodně zařadil jejich aktuálnost, jelikož právě u takovéto problematiky by data měla být aktuálním obrazem současného stavu v území. Ovšem výjimkou nebyla data stará desítky let, pasporty místních komunikací s razítky MNV z 80.let, přičemž dnes tyto komunikace již neexistují. K neaktuálním datům lze přiřadit informace z územních plánů, které neodrážejí realitu dnešního dne. Právě v těchto případech je zapotřebí vyrazit do terénu a situaci ověřit. Kvalitu dat jistě ovlivní i četnost doplňující informací, chcete-li atributových informací. Pokud tyto popisné informace chybějí, mění se sebelépe zaměřený vovodod v pouhou čáru. Rád bych zmínil ještě jeden problém, který s tím částečně souvisí - nesoulad datových modelů. Jelikož nebyl stanoven nějaký centrální datový model, mohl si každý zvolit v jakém datovém modelu bude pracovat a každý má pochopitelně jinou strukturu, kvalitu a podrobnost řešení. Na druhé straně pak máme určité datové modely interních dokumentací jednotlivých poskytovatelů, které se jistě nebudou přizpůsobovat datovým modelům pro ÚAP. Oni pouze vydají data (dle zákona), ale bez povinnosti říci, že jisté X ve sloupci 7 by mohlo být to, co po nás datový model chce jako NUMBER_RIC. Na závěr zamyšlení bych zmínil ještě proces digitalizace katastrálních map. V současnosti máme možnost nechat si pro území, kde není DKM zpracovat účelovou katastrální mapu, ovšem pozor - tato mapa není z hlediska zákona mapovým podkladem. Pokud zpracovávámě ÚAP na podkladu katastrální mapy klasické (naskenovaný rastr) a později dojde k digitalizaci (zpřesnění), projeví se zde ihned nepřesnosti při zpracování a bude nutné tyto části přepra Účelovou katastrální mapu však vidím jako dočasné vhodné řešení pro usnadnění práce.

Předání dat zpracovateli

Následující schéma zachycuje pohyb dat a možnosti získání dat projektantem pro účely zpracování územně plánovací dokumentace. Projektantovi jsou data předána vždy na základě uzavřeného smluvniho vztahu.

Schéma pohybu dat ke zpracovateli

Tvorba výkresů

Zákonem je uloženo a krajským úřadem bylo požadováno odevzdání 4 výkresů - výkres limitů, výkres hodnot, výkres záměrů a výkresu problémový. První tři výkresy by měli být obrazem získaných údajů od poskytovatelů a dalších získaných podkladů na základě vlastních průzkumů. Výkres problémový je součástí rozboru udržitelného rozvoje a z prvních tří by měl víceménně vyplývat (při střetnutí záměru s limitem nastává problém). Definoval bych dvě základní otázky při zpracování výsledných výkresů:

  1. Co ještě zobrazit v daném měřítku?
  2. Co za jev patří do tohoto typu výkresu?

Zpracování RURÚ

Tvorbu rozboru udržitelného rozvoje území zde popíši pouze ve zdůrazněných bodech, možností tvorby je několik a detailní popis by vydal na samostatný článek.

Zkušenosti

Zásadní zkušeností je, že práce je nevyužívána tak, jak by měla. Práce byla odevzdána, čímž byly splněny zákonné podmínky, ale dál se nic neděje. Zpracovatelé se zajímají pouze o data, pro ně ÚAP=DATA, ačkoliv to tak být nemá. Poskytovatelé dat poskytly data, ale už je neaktualizují. Nutno ovšem říci, že ačkoliv využití a smysl odevzdaného projektu je sporný, vytvořený projekt dat ÚAP má na úrovni ORP a jeho rozhodování velké využítí - stavební úřad zajímá, zda je daný pozemek v zastavěném území či nespadá do aktivní zóny záplavového území, ochranu přírody a krajiny zajímá, zda daná stavba nezasahuje do vymezeného územního systému ekologické stability, lesní hospodáře zajímá vzdálenost od lesních ploch, a další. V rámci ÚAP se dokonce poprvé zpracovala ucelená databáze válečných hrobů s přesným zaměřením. Na závěr bych jen zdůraznil - bez dobře zpracovaného návrhu není možné uspět.

Na následující stránce je možné získat další informace o ÚAP a prohlédnout si odevzdané projekty: ÚAP ORP v Plzeňském kraji

Pokdladem pro tento článek byly mé prezentace na konferencích o územním plánování a GIS


Na začátek stránky Úvodní stránka