195 Jak se řeší u el. stanic vytápění a větrání?


  1. Objekty elektrických stanic musí být řešeny tak, aby ve vnitřních prostorech byly zajištěny pracovní podmínky. Je-li to ekonomické, použije se k vytápění odpadního tepla (např. ztrátové teplo transformátorů) nebo tepla z centralizované soustavy zásobování teplem. Použije-li se teplovodního topení, provede se tak, aby případně kapající voda byla bezpečně odvedena do míst, kde nemůže narušit provoz elektrické stanice. Parní topení se v provozních prostorech nepoužívá.
  2. V nevytápěných prostorech, kde hrozí v abnormálně vlhkých nebo studených obdobích překročení minimálních povolených teplot nebo maximálních povolených vlhkostí, může se v těchto obdobích použít elektrických přímotopných systémů řízených podle teploty nebo vlhkosti vzduchu. Tepelně technické vlastnosti objektu pak musí splňovat podmínky ČSN.
  3. Pro případ práce na zařízení v zimním období se ve vnitřních prostorech počítá se zdroji tepla, které zajistí i při nejnižší oblastní výpočtové teplotě po dobu opravy teplotu potřebnou pro příslušný druh práce. Není-li využito ztrátového tepla, doporučuje se použít mobilních přímotopných elektrických zdrojů tepla. Pro tyto zdroje je pak nutno zřídit příslušné zásuvkové obvody.
  4. Větrání vnitřních prostorů elektrické stanice za provozu i v případě poruchy se provede v souladu s hygienickými předpisy, je-li to přípustné, doporučuje se použít přirozeného větrání. Použijí-li se ventilátory, musí být možno napájet je ze dvou zdrojů vlastní spotřeby nebo ze zdroje zajištěného napájení.

ČSN 33 3220, čl. 7.6