mapa KČT č.31 - Plzeňsko

1:50 000, 2. vydání 2003
texty Ing. Miroslav Dobrý, není-li uvedeno jinak

C6

Andrejšky: přírodní památka (2,02 ha, vyhlášená roku 1975), buližníkové skalky tvořící asi 180 m dlouhý hřeben, patrné projevy periglaciálního zvětrávání. Cvičný horolezecký terén.

           

Božkov: soubor staveb lidového baroka a klasicismu, například čp. 1, 11, 36, 37, 38, 56, 67. Čp. 12 s gotickým sklepem. Na východním okraji obce zbytky renesančního dvora z konce 16. století (čp. 21, 22). Pozdně barokní kaplička z roku 1840. Kolorit vsi 19. století dotváří klenuté zdobené brány, často pozdně barokní stodoly a sýpky. Objekt čp. 23 je bývalá kovárna s bohatou fasádou.

              


Buksice: zaniklá ves v níž stávala v 15-16. století zemanská tvrz. V údolí Kristiánov několik štol po těžbě vitriolové břidlice, prováděné Starcklovým chemickým závodem v 19. století.

           

Černice: vesnická památková rezervace Soubor převážně klasicistních lidových staveb, minimálně narušený. Z první poloviny 19. století pochází čp. 28 na návsi, dále čp. 15 s barokním průčelím a bránou (1856), klasicistní usedlost čp. 27, usedlost čp. 18 s bránou (1818). U hřbitova barokní boži muka z roku 1742.

           

Doudlevce: prvá zmínka pochází z roku 1227, od 14. století ves náleží městu Plzni. V 19. století se stala dělnickým předměstím. V období první republiky zde vybudována elektrotechnická továrna Škodových závodů, tzv. Gigant. Tyršův most přes Radbuzu z let 1932-33 je první svařovaná mostní konstrukce u nás.

           

Hradiště: nad Úhlavou halštatsko-laténské hradiště s dobře zachovalými valy a říkopy z poloviny 1. tisíciletí př. n. l. V roce 1686 zde byl městem Plzeň postaven vodní hamr, pracující bez rekonstrukce až do roku 1964. Chráněny zbytky hamru, domek hamerníka, systém vodního pohonu. Klasicistní selské usedlosti s branami, například čp. 1 z roku 1831, čp. 2 z roku 1848 a čp. 3. Kaplička z roku 1845.

           

  

Koterov: vesnická památková rezervace - zděné statky plzeňského typu na svažité návsi. Statky s trojúhelníkovitými štíty a klenutými vjezdy, dílo první poloviny 19. století - čp. 1, 5, 6, 8, 9, 24, 25, 26, 28 a 29, zastoupeno lidové baroko i klasicismus. Brány statků nesou jména stavebníka a vročení, například 1828, 1831, 1842. Čtyřboká kaple z roku 1700. Rodiště architekta Františka Krásného (1865), který významně ovlivnil secesní výstavbu Plzně. Památná lípa velkolistá, stáří 250 let, obvod 546 cm.

           

           



Lobzy: vesnická památková rezervace - novogotický ostel svatého Martina z roku 1906, u něj pomník vůdce rumburské vzpoury S. Vodičky, zdejšího rodáka. U sportovní střelnice památník obětí hydrichiády (1942).

           


Ostrá hůrka: skalní buližníkový suk, původně obklopený vojenským cvičištěm.

           


Radobyčice: barokní kaple zakončená lucernou, datováno 1775. Klasicistní statky čp. 20 a 34 - zděná lidová architektura 1. poloviny 19. století.

           


Štěnovice: na pravém břehu Úhlavy bývala d konce 14. století tvrz, náležející plzeňskému měšťanskému rodu Pabiánků, stoupenců učení Husova. Jako bašta husictví byla v roce 1421 Plzeňskými dobyta a 60 členů posádky v hořící tvrzi upáleno. Obnovena Bohuslavem ze Štěnovic, stoupencem krále Jiřího z Poděbrad, proto Plzeňskými opět dobývána (neúspěšně). V roce 1555 již pustá. Štěnovické panství získala počátkem 18. století Marie ze Schirndingu, za ní postaven v roce 1723 barokní zámek, dílo J. Augustona, před zámkem sochy světců. Přestavbou sýpky vznikl v letech 1747-53 barokní klášter trinitářů, na budovu navazuje kostel svatého Prokopa s barokními freskami F. J. Luxe v interiéru. Židovský hřbitov z roku 1824. V okolí těžba kvalitní žuly, starší lomy zatopeny vodou.