Ježdění na vodu už není, co bývalo. Vážně. Dřívávějc jsme se celkem bavili, mě osobně to těšilo a tak. Teď už to není ono. Třeba letošní Ohře. Nějak jsem se nevšimnul, že by se o termínu a řece někdo s někým domlouval - prostě Kachna oznámil, že se jede na Ohři a kterej tejden. A mám dokonce pocit, že jsme se to s Andrejkou dozvěděli navíc ještě nějakou náhodou. Samotné sjíždění bylo opět, jako minule na Vltavě (na Berounce vloni jsme nebyli, ale co jsem slyšel, tak byla ve znamení Kachno-Davidovských teorií) ve znamení separace, protože Touškovský klan, veden kým jiným, než Kachnou, měl svůj program a na ostatní se příliš neohlížel. Jeli jsme si s Andejkou svým tempem a mě občas napadalo, proč s sebou máme ty ostatní lidi. Asi kvůli dopravě. Bylo celkem dost hádání o všem, spousta křiku a všemožných teorií o čemkoliv. Letos s námi byla i Máši sestřenice Blecha, která sympaticky moc nemluvila a jen se potutelně usmívala a Chip, který naopak, sice asertivně, nicmně neustále do všeho vzdělaně kibicoval. V Sokolově jsme Kachnovi se Zabim a Chipem umístili loď na strom, což považuju za jediný okamžik, kdy to bylo "ono". Domů jsme s Andrejkou jeli o dva dny dřív, neb nám na Hubertusu všechno promoklo a Kachna tak dlouho otravoval, že chce naši plachtu pro zakrytí ohniště, až jsem mu ji znechucn půjčil a šli jsme balit věci. Nemá cenu se dohadovat s někým, kdo je blázen se socialistickými sklony. Tak nějak předpokládám, že to byla poslední kmenová řeka, už je toho dost.
Kynšperk nad Ohří
Jméno „Kynšperk", tehdy v jiné formě, je prvně zmíněno v písemné zprávě Chebského soudu
z roku 1188. Tato zmínka se vztahuje k hradu, který zde v té době stál. S městem se jméno
„Kynšperk" váže od roku 1232, kdy doksanský klášter obdržel svolení krále Václava I. k
založení města tohoto jména. Původní lokace města všek zřejmě nebyla v jeho nynějších
hranicích, ale asi 2 kilometry na východ nad soutokem Malé a Velké Libavy. Pozdější
lokace města „Kynšperka" v okolí hradu téhož jména, tedy v místech, kde nyní Kynšperk
nad Ohří stojí, je doložena až později, v době vlády Karla IV. Původ prvních obyvatel
dnes zřejmě nelze přesně určit, již v období středověku je však obyvatelstvo různorodé,
o čemž svědčí i historické památky. Způsob obživy místních obyvatel se v čase mění, k
původnímu zemědělství a drobným řemeslům se zařazuje zvláště řemeslo truhlářské, které
zde od 18. století prodělává velký rozvoj, a později též hornictví. V 19. a 20. století
se pak přidružují další průmyslové obory – kovovýroba, textilní průmysl a další.
V druhé polovině minulého stolení (1871) se zde rodí světově snad nejznámější kynšperák
– Kašpar Herrmann – vynálezce ofsetového způsobu tisku. Po II. světové válce se
obyvatelstvo města značně změnilo. Tak jako jinde v pohraničí, nahradili část
německých obyvatel zejména Češi a Slováci – jak z vnitrozemí, tak reemigranti z
českých a slovenských enkláv v okolních zemích - ale i Poláci, Maďaři, Srbové a
jiní. Původní zástavba byla zčásti nahrazena v 50-tých letech, kdy byly v okolí
Zámeckého vrchu, na místě původních staveb, postaveny bytové domy. Dále se město
územně rozšiřuje směrem k jihu v 60-tých letech, výstavbou nového sídliště. Město
si však, na rozdíl od mnohých jiných, zachovalo původní členitý městský půdorys,
což jej činí velice malebným při procházkách, hlavně však při pohledu z výšky. V
době této výstavby se mění i způsob obživy obyvatel, mnozí z nich začínají za prací
dojíždět do Elektrárny Tisová a sokolovských dolů, ženy pak i do textilky v Libavském
Údolí. Ve městě samém obyvatelé pracují nadále ve výrobě nábytku, jak dřevěného tak
kovového, v opravnách zemědělských a lesních strojů, v zemědělství v Chotíkově a na
Zlaté a dále v dopravě, komunálních službách, obchodě a rozpočtové sféře.
V posledních 10-ti letech došlo ve městě k řadě změn, zejména v oblasti struktury výroby
a služeb. Některé činnosti, např. výroba nábytku, zcela zanikly, nově se rozeběhla výroba
autodoplňků, výroba kabelových součástek a některé druhy textilního průmyslu. Umožněním
provozování živností výrazně posílil obor obchodu a služeb - vznikly nové, převážně
menší rodinné obchody a řemeslnické dílny, rozšířily se také možnosti stravování a
ubytování. Část obyvatel i nadále za prací dojíždí. Na vzhled města mělo poslední
desetiletí nevelký vliv. Výstavba se nijak výrazně nerozvíjela, značná část zástavby
nese známky stáří, výjimkou jsou snad jen domy, které přešly privatizací do soukromých
rukou, což také neplatí beze zbytku. Přesto se v současné době město Kynšperk nad Ohří
stává stále atraktivnějším místem pro bydlení. Jeho poloha, na půli cestě mezi
Sokolovem a Chebem, dopravní přístupnost železnicí i po silnici, příjemné a klidné
prostředí na západním úbočí kopců, odtrhující jej jaksi od průmyslové části
sokolovska, je pro bydlení ideální. Životní prostředí je vzhledem k blízkosti lesů,
řece, převážně vanoucím západním větrům a jiným přírodním podmínkám, nedávno ještě
zlepšené masivní změnou způsobu vytápění objektů, velmi příznivé, a i ono přímo
vybízí k tomu, usadit se zde. Vědom si této skutečnosti nechal Kynšperk zpracovat
nový územní plán a vyvíjí řadu aktivit umožňující další rozvoj města – z hlavních
je nutno zmínit rozšíření plynových rozvodů a počínající rekonstrukce čistírny
odpadních vod. Záměrem zastupitelů je také vytvořit podmínky pro novou bytovou
výstavbu, zlepšit dopravní systém - včetně stavu komunikací i možnosti garážování
a parkování, vytvořit podmínky pro rozvoj podnikání a zaměstnanosti.
Neopominutelnými jsou též aktivity směřující ke zlepšení vzhledu města,
včetně úprav jeho okrajových částí a snaha o opravu historicky cenných objektů.
zdroj: www.kynsperk.cz
Archeologia historica 14/89, K problematice počátku českých měst, prostorový vývoj a
nejstarší zástavba, Tomáš Velínský
Kynšperk nad Ohří podle KČT
Ve 12. století pomezní přemyslovské hradiště (sousední Chebsko, připojeno k Čechám až
r. 1322), ve 13. století přestavěno na ranně gotický královský hrad. Nejstarší písemná
zmínka je z roku 1232, kdy zde panovník povolil založit tržní městečko, práva městská
udělena v roce 1364, později povolena i výstavbakamenného městského opevnění. V roce 1647
Kynšperk zpustošen Švédy, hrad vyhořel a již nebyl obnoven. Na návrší dominantní barokní
kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1721 - 1727 s dvojicí věží a bohatě
zdobeným západním průčelím. V interiéru pozdně gotická plastika Madony. Na zámeckém vrchu
nepatrné zbytky zdiva hradu, valy a příkopy. Na náměstí barokní kašna s
plastikou svatého Floriana. Hrázděný dům čp.60, městská branka ze 16. století, židovský
hřbitov ze 17. století. Významná textilní manufaktura v 1. polovině 18. století, v době,
kdy město koupil anglický šlechtic Corvay z Waterfordu. Město proslavilo umělecké
truhlářství, známé již v 17. století, od roku 1873 odborná truhlářská škola.
V 50. letech bytová výstavba pro sokolovské horníky a zaměstnance tisovské elektrny.
Sídlo lesního závodu.
mapa KČT č.2 - Slavkovský les a Mariánské Lázně, 1:50000
řeka Ohře
Ohře pramení ve smrčinách v Německu a na území ČR vstupuje již jako sjízdná říčka u osady
Pomezná, kde po několika kilometrech napájí vodní nádrž Skalka. Pod hrází Ohře protéká
Chebem, Karlovými Vary, Kadaní, Žatcem, Louny a u Litoměřic se vlévá do Labe na ř. km 44,4.
Po celé délce si řeka zachovává převážně severovýchodní směr, přičemž odvodňuje Krušné
Hory a z části severovýchodní oblast Doupovských hor. Plocha celého povodí činí 5 620 km2
a celková délka sjížděné části toku od hráze PN Skalka po soutok činí 242,4 km. Horní tok
Ohře má nížinný charakter. Řeka zde meadruje otevřenou krajinou bez lesů mezi loukami a
poli v převážně hlinitém korytě. Břehy jsou místy regulovány. V Kynšperku nad Ohří se
krajina náhle mění a řeka se zařezává do hlubokého lesního údolí. Písčité dno je
vystřídáno kamenitým, proud se zrychluje, objevují se i drobné peřeje. V Sokolovské
pánvi vody Ohře znečišťují četné průmyslové podniky. Pod Sokolovem řeka ostrým obloukem
obtéká Loket a hned za městem vtéká do malebného údolí Svatošských skal na severním
okraji Slavkovského lesa. Před Karlovými Vary Ohře vtéká do široké kotliny, která za
městem opět přechází do hlubšího zalesněného údolí. Pod Karlovými Vary proud opět nabývá
na rychlosti, v korytě přibývají kameny a přes četné peřeje řeka obtéká masív Doupovských
hor. Pod Velichovem se svahy říčního údolí zvolna snižují, proud se zpomaluje a úpod
Kláštercem nad Ohří končí ve vzduté hladině Kadaňského stupně.Ještě než se řeka stačí
opět rozběhnout, její prou je zadržen dalším vzdutím rozsáhlého jezera Nechranické
přehrady. Nejtěžší a nejkrásnější úsek Ohře – tzv. Kadaňský oblouk – již nenávratně
zmizel pod hladinou tohoto vodního díla. Pod přehradní hrází je již tok řeky klidný,
spád je malý a peřeje se již neobjevují. Ohře protéká otevřenou krajinou, lemovanou
vrchy Českého Středohoří se v okolí střídají pole s chmelnicemi, břehy jsou obrostlé
stromy a krajinu člení množství lesíků. Širokými oblouky Ohře míjí Louny a zvolna proudí
k Terezínu, kde se nedaleko Litoměřic zleva vlévá do Labe. Jezy jsou na Ohi většinou bez
propustí a některé z nich jsou smrtelně nebezpečné. Řeka má také množství sjízdných
přítoků.
Cheb - Karlovy Vary
63,9 km
4,0‰ ZW (WW I)
Karlovy Vary - Klášterec nad Ohří
42,9 km
6,0‰ WWI+, ZW
Klášterec nad Ohří - ústí do Labe
133,2 km
1,5‰ ZW
Ohře bývá až na výjimky sjízdná již v Chebu po celý rok. V horním úseku může vodní stav
ovlivnit množství vody, vypouštěné z přehrady Skalka. Splavností úseku mezi Chebem a
Kláštercem, resp. Kadaní si lze ověřit na vodočtu v Karlových Varech na ř. km 174,4,
který by měl ukazovat min. 60 cm. Dolní úsek pod nádrží vodní nádrže Nechranice je
splavný za min. stavu 70 cm na vodočtu v Žatci na ř. km 87,7. Z hlediska plavby a jejího
nebezpečí je třeba upozornit na jezy v Tuhnicích a Radošově.
Tok Ohře je dobře přípustný jak po silnici, tak i po železnici. Železniční trať se od
řeky odklání pouze v úsecích mezi Karlovými Vary a Vojkovicemi (24 km), Kadaní a Žatcem
(35 km) i v dolním toku od Budyně k Bohušovicím. Motorizovaní vodáci obvykle zahajují
plavbu v Tršnici, Kynšperku, Lokti nebo Karlových Varech a končí v Perštejně, Klášterci
nebo výjimečně v Kadani, Vykleticích nebo Žatci. Vodákům bez vlastní přepravy pevných
lodí umožňují České dráhy zahájit plavbu v Chebu, Kynšperku a Karlových Varech a ukončit
ve Vojkovicích, Stráži, Perštejně, Klášterci nebo Žatci. Dolní úsek od hráze Nechranické
přehrady k ústí není vodáky příliš vyhledáván. Rychlost plavby se v úseku ke Karlovým
Varům, v dolním úseku a při plavbě po přehradních jezerech pohybuje mezi 4 a 5 km/h,
pouze mezi Karlovými Vary a Kláštercem lze dosáhnout rychlosti až 7 km/h.
Nejnavštěvovanější úsek mezi Loktem a Kláštercem lze zvládnout za 2-3 dny, celou Ohři
od Chebu až k ústí lze sjet za 8-10 dní. Úseky s peřejemi, zejména peřej Hubertus pod
Karlovými Vary, jsou využívány jako cvičné vodácké terény. Ohře ve svém horním a středním
toku protéká několika chráněnými územími přírody. Pod Sokolovem je to přírodní památka
Údolí Ohře, Mezi Loktem a Karlovými Vary CHKO Slavkovský les, u Stráže přírodní park
Stráž nad Ohří. Mezi Radošovem a Kadaní bude v blízké době vyhlášena nová CHKO Střední
Poohří. Stejně jako jinde platí na těchto územích jistá omezení včetně zákazu volného
táboření. Mezi Loktem a Karlovými Vary se taktéž nedoporučuje vystupovat na levý břeh.
I když je Ohře jako tzv. letní řeka často vyhledávána vodáky, vybavení tábořisť a kempů
na jejich březích je víc než podprůměrné. Výjimkou jsou pouze tábořiště v Kynšperku, Lokti
a kemp ve Vikleticích. Dobře vybavené kempy v Radošově a Klášterci jsou dost drahé a
vodáci zde navíc nejsou vítáni. Největší problém s tábořením je mezi Chebem a Kynšperkem,
kde je možné využít pouze nouzových možností táboření. K ubytování pod střechou lze
využít hotelů, ubytoven nebo ubytovacích hostinců v Chebu, Kynšperku, Sokolově, Lokti,
Karlových Varech, (levná vodácká ubytovna), Dubině, Radošově, Vojkovicích, Stráži,
Perštejně, Klášterci, Kadani, Žatci, Lounech a Terezíně.
kilometráž řeky Ohře
242.4 
hráz PN Skalka
241.5 
(krytá)
241.3 
v 1,5 N vp !! kameny pod jezem, Hradební jez
241.2 v 1,2, Vyrovnávací
241.0 
Cheb, vp vl 
vp vl 
vp 
Císařská falc, vp historické centrum
240.6 Cheb vp vl
240.0 v 1,6 
!! vývar pod jezem, Ottův jez, 
Cheb 1,4 km vp 
(440 m n. m.)
239.7 
stp 
, peřej, +100 m 
vp
237.1 (vakový) v 1,5 N vp !! kam. pole, Jindřichov
236.0 
Slatinný potok Jindřichov vp, Tršnice 500 m vl
235.2 
vl Tršnice vl vl Tršnice 200m vl, (425 m n. m.)
234.3 Chocovice vp, dále regulované řečiště v délce 9 km
232.2 stp
231.3 Vokov vl
228.3 stp
226.7 Sánek +100 m Plesná
226.1 stp kam. vp
225.9 Nebanice 400 m vl 500 m vl
224.1 
Odrava (zřejmě od ústí Pstružího potoka v délce 3,3 km, obtížnost obdobná Pstružímu p. Tento potok je od nad Těškovem v délce 7 km, ZW, místy zarostlé, místy regulované koryto, sjízdné jen po deštích)
223.4 Mostov vp
219.4 Libocký p. (lze předpokládat sjízdnost potoka od nádrže Horka za VV, kdy se pouští z PN. úsek je dlouhý něco přes 10 km, krajinově je podobný okolním tokům, bližší informace chybí)
218.9 odbočení kanálu vl, (krytá)
218.6 v 1,9 N vp !! vývar, Kynšperk vl
218.5 kanál, 
Kateřinka vl vl Kynšperk n O. 900 m vl (408 m n. m.)
218.4 Kynšperk nad Ohří vp vl vp vl vp 
Chlum sv. Máří 4 km vl. dále lesnaté ůdolí
216.8 Libava
214.2 zbytky v 0,6 +200 m Dasnice vl vl
211.2 vl Šabina vp vp Dasnice 1 km vl
211.1 provalený vp
209.0 v 1,2 N vp !! vývar, Černý mlýn, Hlavno 600 m vl 600 m vl Hlavno 500 m vl
208.8 stp regulované řečiště
207.9 elektrárna Tisová vp, (potrubí a dopravník přes řeku v úseku 500 m)
206.9 Citice vl vl Citice 400 m vl
206.6 (vlečka)
204.8 (vlečka), +100 m býv. , kr. peřej
203.5 (potrubí)
203.0 Svatava
202.9 stp , peřej, Sokolov vp vl vp vl 
vp Lobezský p. (Lobezský potok je za VV od v Podstrání k ústí v úseku 12 km. Velký spád, úzké koryto, kaskády a peřeje, velmi nepřehledné - od WW IV se obtížnost jen pomalu snižuje na WW III, II. Několik balvanitých skluzů v regulaci pod Vítkovem, prohlédnout !!)
202.6 Sokolov 200 m vl vl (400 m n. m.)
201.8 potrubí
201.3 (vlečka) a +200 potrubí
200.8 v 1,2 !! ostré kameny pod jezem, Královské Pořičí vl cca 500 m vl, K. Pořičí 600 m vl
200.0 Těšovice vp vp
199.3 U Barona vl, Královské Pořičí vl, lesnaté údolí až do Karlových Varů
Údolí Ohře v úseku 1 km
196.3 Staré Sedlo vp vp Slovanské hradiště 500 m vp
193.8 potrubí + 100 m
193.6 kam. stp v 0,8 !! válec
193.3 Loket - předměstí vp vl vl vp vl
192.9 Loket 50 m vl
192.5 Loket na skále za ohybem řeky
192,3 Loket vl vl
191,7 
v 1,9 N vl !! larseny
191,5
191,2 vp Loket předměstí 300 m vp
191,1 v 1,2 N vl !! kameny pod jezem, obtížné přenášení vp
190,9 + 500 m s potrubím, začátek CHKO Slavkovský les
190,1 Loket vl vl (378 m n. m.), pěkný lesnatý úsek dl. 8 km
185,0 letní tábor Pionýrské vp
184,6 Svatošské skály vl NPR Jan Svatoš vl
184,4 vp
181,5 vl Tašovice vl vl hradiště St. Loket 700 m vl
180,9 zbytky jezu, peřeje
180,6 Doubský most, Doubí vp vp, Tašovice 600 m vl, konec CHKO Slavkovský les, zač. lázeňské zóny
179,7 ostrov, dostihová dráha vl
178,8 Dvorský most, Dvory vl, Tuhnice vp vl vp vl
178,6 ostrov, jeďte vl za SV a VV
178,3 v 0,8 N vp !! velmi nebezpečný jez, za SV a VV voda táhne do jezu, pod nímž je dlouhý vývar !!, Tuhnice vp
178,0 Chodovský p., + 200 m potrubí
177,4 Rolava
176,9
176,1 loděnice KV Karlovy Vary vl 
(368 m n. m.)
175,8 Chebský most, Karlovy Vary vl vp vp vl vp Karlovy Vary horní nádraží 500 m vl
175,5 v 0,8 !! vývar v propusti !!, kameny pod jezem, dl. přenášení, U Solivárny
175,3 Ostrovský most, K. Vary lázně vp Teplá, + 50 m stp v 0,4 vp
175,1 a + 100 m potrubí
174,5 Drahovický most, vp Drahovice vp vp, peřej 100 m
173,9 Pražský most
173,6 stp. v 0,6 !! za SV a VV vodní válec !!
173,5 Dalovice vl vl
173,3 Dalovický p., peřej
172,8 čistička vp, peřej, dále lesnaté údolí
172,4 peřeje, balvany v řečišti
169,6 Huberus vl + 50 m cvičná peřej, RS Sv. Hubertus vp vp
168,4 ostrov, peřeje v úseku 1 km
167,0 Muzikov vp
164,9 osada U Mostu vp, peřeje
163,3 vp, Dubina vp vp Skalky skřítků 2 km vp, peřeje
162,6 v 1,6 šikmý vl !! kameny pod jezem, peřeje
160,8 vp
160,5 Kyselka vp vl vp Ottův pramen 300 m vp lázně vl následují peřeje za VV až WW II dl. 600 m
159,0 Na Špici 100 m vp vp, lehká peřej
158,5 Radošov vp vl vl vp hradiště 600 m vp, začátek CHKO Střední Poohří
158,0 v 1,5 !! nebezpečný !! vývar, pozor za SV a VV vp vl
157,5 peřeje v úseku 700 m
154,8 peřej WW II 300 m
154,5 Velichov vp vp, + 300 m kr. peřeje
153,8 Bystřice, kr. peřeje v úseku 2 km
151,8 Vojkovice vp vl , kr. peřeje v úseku 2 km
151,2 vl Vojkovice 300 m vl
151,0 Jakubov 1 km vp, ostrov, jeďte vl
150,0 v 1,0 N vp vp kam. stp !! kameny, peřej kolem ostrova vp, U Mlýna vp ve mlýně
149,1 peřej vl
148,3 ostrov, jeďte vl
146,2 Stráž nad Ohří vp vl vl Stráž nad Ohří 300 m vp Pekelský p. 
Himštejn 2 km Horní Hrad 3 km vl
143,4 v 0,6 !! kam. stp. vp !! ostré kameny !!
142,4 Boč vl vl zast. Boč 50 m vp
139,0 Perštejn-Lužný vl vp vl, Perštejn 1,5 km vl Perštejn 1,5-2,6 km
138,4 rozvalený N vl vp !!, několik kr. peřejí v úseku 2 km
135,2 Kotvina 500 m vp Kotvina 50 m vp
133,2 Klášterec nad Ohří vl vl Egelberk 3 km vp (289 m n. m.) Ludmilin pramen vl
132,6 v 2,2 pohyblivý !!, úprava propustí na MVE, 
U Jezu vp zámecký park, vl
132,2 Klášterecký p.
131,5 (dočasné) Miřetice vl vl Klášterec n. O. 1 km vl (286 m n. m.)
130,5 Rašovice vp vp, vzdutí PN Kadaňský stupeň
129,3 1,6 Rašovice, zatopen při plném vzdutí PN, čerpací st. vl
126,5 Prunéřovský p. a loděnice TJ VS Kadaň vl
125,8 10,0 N vp Kadaňský stupeň, dl. přenášení, 200 m vl Úhošť 2 km vp
125,1 v 1,0 !! za SV a VV vývar, + 200 m Kadaň centrum vl
124,5 v 2,2 !! Kadaň II, N vl, v náhonu cvičná peřej dl. 200 m
124,3 Kadaň vl vl 1,5 km vl Kadaň předměstí 300 m vl Kadaň město 1 km vl (276 m n. m.), konec CHKO Střední Poohří
124,0 , zač. hlubokého údolí dl. 8 km
122,7 v 3,1 vl !! vývar, Želina vp, začátek plného vzdutí PN Nechranice, při nižší hladině část peřejí bývalého Kadaňského oblouku, PR Želinský meandr v úseku 6 km
109,6 cesta vp, Poláky 600 m vp 1 km vp
106,6 Vikletice vp vp, obec 1 km vp
103,4 v 45,0 hráz PN Nechranice
100,0 výpust PN, !! za VV, Vlčice vl
99,2 v 2,0 !! Stranná vl vl
98,4 v 1,9 N vp !! Čínovský mlýn, krátká peřej
94,4 Stroupeč vl
91,3 slepé rameno vp, Libočany vp vp
91,1 Liboc
91,0 Libočany 300 m vp
90,8 v 2,7 !! vývar
89,9 hriste vl, loděnice a vp
89,6 v 3,5 !! vl
88,8 Žatec vp vl vp vp vl histor. centrum vp Žatec západ 700 m vl
88,4 Žatec vp vl
87,7 vp Žatec hl. nádraží 400 m vl (196 m n. m.)
87,0 , + 200 m Hutná
82,2 Trnovany vp vp Trnovany 100 m vp
81,3 Zálužice 500 m vl, Blšanka
77,9 Hradiště vp vp
74,4 v 1,6 N vp Mradice 500 m vp vp
73,6 Levonice vl vl
70,8 silnice vl, Postoloprty 500 m vl
67,7 Postoloprty vl vl Postoloprty 1,2 km vl, stp
66,7 Březno vp Březno 700 m vp
65,8
65,7 Chomutovka + 50 m
63,5 v 2,0 N vp !! Březno vp vp
57,4 Lenešice vl vl Lenešice 1 km vl
55,8 Dobroměřice vl vl
53,9 , po 50 m v 2,1 !! vývar, obtížné přenášení, Louny vp vp Louny město 1 km vp, Dobroměřice 1 km vl
52,6 Louny 800 m vp
49,7 Vršovice vl
49,2 Černčice vp vp
47,8 v 2,7 N vl !!
47,0 Smolnický p., Obora vp vp
43,8 Počedělice vl vl
41,9 Kystra vp vp, Radonice 1 km vp
40,0 Orasice vl
37,6 Radonice vp (hradiště) vp
36,0 v 0,7 N vp Pátek vp , Pátek 500 m vp
32,5 v 1,5 !! N vl Koštice vl vl
31,5 Želevice vl, zast. Koštice 700 m vl, ostrov
29,1 v 2,0 N vl !!
28,7 Křesín vl, Levousy vp vl vp RS vp vl Křesín 800 m vl
25,9 Dubany vl vl Dubany 300 m vl
23,4 Libochovice vl vl Hazmburk 5 km vl Libochovice město 400 m vl Libochovice 1,3 km vl, Poplze vp vp
22,3 v 2,0 N vl !! odbočení Malá Ohře vp (Malá Ohře je za vyšší vody náhon řeky, odbočující u jezu v Libochovicích a vracející se do Ohře opět zprava pod Břežany. Tok značně zarostlý a zapadaný s pomalým proudem, jen málo jezů většinou . Sjetí celého toku cca 11 km trvá něco přes 3-4 hodiny)
21,3 Radovesice vl
19,3 Žabovřesky n. O. vl vl Žabovřesky 1 km vl
17,7 Budyně nad Ohří 1 km vp 2 km vp Budyně n. O. 2,5 km vp Břežany 200 m vl
17,3
17,0 Břežany vl vl
16,7 Malá Ohře, PR Meandry Ohře v úseku 3 km
13,8 v 2,5 !! odbočení vl Brozanský náhon
10,3 v 3,1 !! dl N vp
9,3 Brozany vl vl
9,2 Doksany vp vp, Brozany 1 km vl
8,7 Brozanský náhon
6,5 Brňany 200 m vl 300 m vl
5,1 Bohušovice n. O. 300 m vl (150 m n. m.)
4,9 Bohušovice n. O. vl vl
2,7 v 2,6 !! dlouhé přenášení přes most
2,6 Terezín vl vl 1,5 km vl Malá pevnost, Nár. hřbitov 500 m vp
0,0 do Labe na ř. km 44,4 (143 m n. m.), + 100 m vl Litoměřice , + 3,3 km vl Lovosice 2,4 km vl
